„Byla to špinavá a nespravedlivá hra,“ řekl někdejší velitel povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) na letišti v Tiraně, kam přiletěl z Lublaně v noci z pátku na sobotu. Dodal, že více než Slovinsko se ho dotkly postoje a prohlášení kosovského premiéra Isy Mustafy a prezidentky Atifete Jahjagové. Chyběl mu prý i tlak na Lublaň albánského premiéra Ediho Ramy.
Memento války: bizarní Park míru rozděluje kosovské Albánce a Srby |
Haradinaj je kosovským poslancem a předsedou opoziční strany Spojenectví pro budoucnost Kosova (AAK) a je ostrým kritikem Mustafovy vlády, v níž je i jeho politický rival, předchozí premiér Hashim Thaçi. V albánské metropoli, z níž se později vrátil do Prištiny, Haradinaj rovněž uvedl, že ho Slovinci pustili, protože se prý ukázalo, že zatykač vydal již neexistující stát Srbsko a Černá Hora.
Ramus Haradinaj:
Uhapšen Ramuš Haradinaj po poternici Srbije, saznaje RSE. http://t.co/Al0Rzu9MmI pic.twitter.com/CMZzdpxZoN
— RadioSlobodnaEvropa (@RSE_Balkan) 17. Červen 2015Bělehrad Haradinaje viní z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných během ozbrojeného konfliktu v Kosovu koncem 90. let. Zatykač vydal v roce 2006, přičemž soustátí Srbsko a Černá Hora zaniklo 3. června 2006.
Kontroverzní verdikt
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v roce 2012 definitivně Haradinaje zbavil všech obvinění z vražd, pronásledování, znásilňování a krutého zacházení se srbskými, romskými a albánskými civilisty. Soudci tribunálu osvobozující rozsudek zdůvodnili nedostatkem důkazů. Podle srbské strany byl ale tento verdikt důsledkem zastrašování možných svědků. Během procesu jich prý bylo 19 zabito.
Haradinaj byl zadržen na lublaňském letišti ve čtvrtek, když se vracel s diplomatickým pasem z Berlína do Prištiny. Skutečností je, že na stejný pas doposud bez problémů cestoval po Evropě, proto byl zákrok slovinských úřadů překvapivý dokonce i pro srbského premiéra Aleksandara Vučiće.
