Lidovky.cz

Japonci nechtějí sex. Malováním aktů bojuje vymírající země proti panictví

Svět

  6:30
TOKIO - V 80. letech, když byla redaktorka CNN Yoko Wakacukiová mladá, japonská ekonomika vzkvétala. V soukromém životě obyvatel tomu nebylo jinak. Dívky se nebály ztratit panenství ještě před svatbou. Ty doby jsou však nenávratně pryč. Japonsko čelí nejen růstu průměrného věku, ale i asexualitě.

Některé Japonky mají různé záliby, jako třeba olizování klik foto: Reprofoto

„Pro mě a mé vrstevníky je alarmující vidět, že nadšení ze sexu a vztahů, které nebylo ničím zvláštním v našich mladých letech, nahradil v současnosti sexuální nezájem.“

Její slova podporuje průzkum, jehož výsledky zveřejnila vláda tento týden. Z výsledku je patrné, že 40 procent japonských single dvacátníků a třicátníků, si myslí, že nepotřebují partnera. Mnozí z nich nazývají vztahy jako něco nepříjemného.

Jiný průzkum z roku 2010 ukázal, že každý čtvrtý třicátník, který nikdy nebyl ženatý, je panic. U žen bylo číslo o něco nižší.

Pomohou kurzy kresby?

Tato sexuální apatie představuje pro zemi vycházejícího slunce opravdový problém. Už tak je japonská společnost ta nejrychleji stárnoucí na světě. Současní mladí, kteří odmítají partnerský styl života, tak nejspíš nebudou schopni mít tolik dětí, aby zemi zachovali zdravou ekonomiku.

Největší problém japonských mužů? Ve čtyřiceti panicem

„Byla jsem skeptická, když jsem slyšela o kurzech malování aktů. Pořádá je nezisková organizace s názvem Bílé ruce. Ty mají za úkol inspirovat neustále rostoucí skupinu paniců středního věku. Pokud muž neměl žádný sexuální vztah do svých třiceti, čtyřiceti, malovat nahou ženu je házením kapky na lesní požár.“

Názor však redaktorka změnila po rozhovoru s Takashim Sakaiem, jednačtyřicetiletým panicem. Ten říká, že hodiny nahé malby, které se v Tokiu konají každé dva měsíce, představují nejbližší možnost dostat se k nahé ženě, ne k nějaké nereálné verzi manga.

„Když vidíte ženu a je podle vás atraktivní, můžete ji pozvat ven, držet za ruku, políbit ji. Tak to prostě je,“ říká Sakai. „V mém případě se to ale nestalo.“

Šingó Sakacume, který spolupracuje s organizací Bílé ruce, říká, že koukání na nahé ženské tělo představuje pro panice středního věku první krok k vyřešení problému.

„V japonské společnosti máme spoustu zábavy. Máme kreslené filmy, celebrity, komiksy, hry a sporty. Proč bychom si měli vybírat lásku nebo sex místo toho ostatního? Ty zábavné věci alespoň nezpůsobují bolest jako je tomu u lásky a sexu.“

Podle něj iluze perfektního vztahu a japonský strach ze selhání vytvořily vážný sociální problém. To vede k poklesu vztahů, rekordně nízké porodnosti a zmenšující se populaci.

Sakaiovi, horolezci a učiteli, kurzy pomáhají. Ve svých 41 letech není totiž pouze panic, ale také nikdy nikoho nepolíbil. Roky to skrýval před svou rodinou, kamarády i kolegy.

Může za to ekonomika

Předpovědi nejsou růžové. Do roku 2060 se japonská populace sníží o více než 30 procent. Dvěma z pěti lidí bude nad 65 let.

Podle Yoko Wakacukiové se japonský názor na vztahy a sex dramaticky změnil během její dospělosti. Dvacet let ekonomické stagnace vedlo k vykleštění některých japonských mužů. Nemohou najít práci, která by jim dala dost peněz k tomu, aby mohli podporovat manželku a děti.

„Ekonomický status souvisí s hrdostí. Menší plat vede k menšímu sebeúctě,“ říká Sakacume. „Nízká sebeúcta znamená komplikace při hledání romantického vztahu.“

Sakai není ve své nezkušenosti sám, ale stále věří, že se jeho situace změní. „Tolik lidí žije bez sexuální touhy. Na vlastní kůži pociťuji to, že jsou tito lidé na vzestupu.“

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.