Pinochetův režim: ekonomická stabilita, jíž padly za oběť tisíce lidí |
V 80. letech o Hissenovi Habrém americká CIA mluvila jako o „typickém pouštním válečníkovi“. A on skutečně válečníkem byl. Čadský autokrat byl pěšákem administrativy Ronalda Reagana proti znepřátelenému režimu Muammara Kaddáfího v sousední Libyi. Dnes už ho nikdo válečníkem pouště netituluje, o dekádu později se ujal jiný pseudonym – africký Pinochet. Stalo se tak poté, co začaly vyplouvat na povrch děsy jeho osmileté vlády.
V pondělí poprvé stanul před soudem v Dakaru, kde je obžalován z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Senegal se tak stal první zemí Afriky, která postavila před soud bývalého vůdce jiného státu. Pokud bude 72letý exprezident usvědčen z podílu na zločinech, hrozí mu třicetiletý až doživotní trest.
Odhady hovoří o tom, že za osm let trvající diktatury tohoto muže bylo zlikvidováno na 40 tisíc lidí, až 200 tisíc dalších měl Habrého režim podrobit mučení.
Mučení na tisíce způsobů
Repertoár prostředků, k nimž se jeho lidé uchylovali, si nezadá s tím chilského autokrata, od přímé fyzické likvidace přes mučení na tisíce způsobů až po letité držení politických vězňů pod zámkem. Četné zvěsti kolují v Habrého případě jmenovitě o bývalém bazénu v suterénu. Důkazy obžaloby naznačují, že byl o tamních krutých praktikách informován průběžnými zprávami.
Bývalý čadský diktátor Habré míří za válečné zločiny před soud |
Čadský soud Habrého už v roce 2008 v nepřítomnosti odsoudil k trestu smrti. Svržený diktátor si z toho nicméně ještě donedávna nemusel dělat těžkou hlavu. Po bezmála čtvrtstoletí se těšil bezpečnému útočišti v západní Africe, kam zmizel v prosinci 1990 před rebely postupujícími na hlavní město.
Washington, jenž ho v předchozí dekádě podporoval materiálně i finančně, aby odrážel Kaddáfího výboje, se najednou odmlčel. V Bílém domě tou dobou už seděl jiný prezident a USA zaměstnával v Zálivu další veřejný nepřítel – Saddám Husajn.Typický pouštní válečník tak nedostál svému pseudonymu – bez boje prchl. Přes Kamerun až do Senegalu.
Tamní dlouholetý prezident Abdoulaye Wade vytrvale odbýval výzvy k Habrého vydání do ciziny. Dva z jeho právníků byli dokonce členy místní vlády. Exprezident Čadu tak byl naoko několikrát předvolán k výslechu, jinak se ale mohl těšit z komfortu své luxusní rezidence v senegalské metropoli. Ideu pohodlného stáří v Dakaru utnula až personální obměna v nejvyšším úřadu země v roce 2012. Po letech strávených skrytý zrakům veřejnosti ve svém sídle byl v roce 2013 Habré převezen do vazby.
V pondělí se za bouřlivých projevů svých stoupenců objevil v soudní síni. Stráž ho tam musela násilím přivést. Prohlašuje totiž, že legitimitu soudu neuznává.
Hissene Habré.
Velká výzva pro Afriku
K radosti úřadujících afrických lídrů je však Habré souzen na „domácí půdě“, a ne v Evropě, jak prosazovaly západní státy v čele s Belgií. Nezanedbatelná část afrického politického vedení pohlíží se skepsí na mezinárodní justici. Hovoří o ní jako o Západem kontrolované, neokoloniální instituci. Africká unie proto už dřív zamítla vydání Habrého vně kontinent a s Dakarem se dohodla na jeho souzení v Senegalu.
Není to ale jen o důvěře. Je to také mimořádná šance. „Je to příležitost ukázat, že africký soud dokáže dosáhnout spravedlnosti pro africké oběti zločinů spáchaných v Africe,“ uvedl Reed Brody z organizace Human Right Watch.
Pozůstalým po obětech Habrého krutovlády nezbývá než doufat, že soud slovům o spravedlnosti dostojí. A taky v to, že proces s africkým Pinochetem neskončí jako ten s chilským. Ten zemřel dřív, než zazněl verdikt.
