Britská vláda mezitím ve čtvrtek protestovala proti postupu Ekvádoru, který prý odmítá podporu řádnému procesu v Assangeově kauze. Assange obvinění ze sexuálních deliktů opakovaně odmítl a považuje je za záminku, aby mohl být ze Švédska vydán do USA, které ho viní z vyzrazení tajných informací.
‚Můj život je ohrožen,‘ prosil Assange Francii o azyl. Ta žádost zamítla |
Ve středu DPA s odvoláním na prokuraturu uvedla, že promlčení se týká dvou případů Assangeova údajného sexuálního obtěžování a nátlaku. Za týden v úterý bude muset být odložen další případ sexuálního obtěžování, ze kterého byl rovněž nařknut. Čtvrté obvinění, kterému ve Švédsku čelí, je ze znásilnění. U něj promlčecí lhůta vyprší za pět let.
Švédská prokuratura ve čtvrtek musela část případu odložit, neboť nemohla Assange vyslechnout. Ten se totiž z obav před možným vydáním do Švédska a následně do USA uchýlil před třemi lety na ekvádorskou ambasádu v Londýně.
Britská vláda si ve čtvrtek na postup Ekvádoru stěžovala. „Ekvádor musí uznat, že jeho rozhodnutí ukrývat Assange více než tři roky zabránilo řádnému průchodu spravedlnosti,“ prohlásil náměstek britského ministra zahraničí Hugo Swire.
Brání Ekvádor výslechu?
„Je naprosto nepřijatelné, že britský daňový poplatník musel zaplatit účet za toto zneužívání diplomatických vztahů,“ řekl. Podle Swirea má Británie nadále povinnost Assange vydat, protože obvinění ze znásilnění stále trvá.
Swire nařídil britskému velvyslanci v Quitu, aby Ekvádoru znovu tlumočil stanovisko Londýna. Ten se nehodlá smířit s tím, že Ekvádor trvale brání výslechu Assange švédským prokurátorem. To hodlá Swire zopakovat i ekvádorskému velvyslanci v Londýně.
Hlídání Assange u ambasády stálo Brity už deset milionů liber |
Ekvádor ve čtvrtek naopak v oficiálním komuniké vyjádřil politování nad údajnou „pokračující nečinností britských a švédských úřadů během téměř tisíce dní azylu na ambasádě, během nichž byly netečné vůči všem návrhům a výzvám k dialogu ze strany ekvádorského ministerstva zahraničí“.
Server WikiLeaks založil Assange v roce 2006. Od té doby portál zveřejnil statisíce utajovaných amerických vojenských zpráv a diplomatických depeší. V uplynulých měsících WikiLeaks publikoval nové materiály, z nichž mimo jiné vyplynulo, že americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) sledovala vedle německých politiků také poslední tři francouzské prezidenty včetně toho současného, Françoise Hollandea.
