„Znepokojuje nás vývoj událostí z posledních dnů, který velmi silně připomíná přípravu (Ukrajiny) k vojenským akcím,“ řekl Lavrov. Očekává, že napětí uvolní schůzka takzvané kontaktní skupiny plánovaná na tento týden. Skupina sdružuje zástupce Kyjeva, Moskvy a povstalců.
  |
Napětí na frontě
U Doněcku ‚promluvily‘ rakety Grad. Situace na ukrajinské frontě se vyostřuje |
Ze zvýšené bojové aktivity podporované Ruskem v pondělí Ukrajina naopak obvinila donbaské povstalce. Podle velení ukrajinské protipovstalecké operace vzbouřenci od konce minulého týdne přeskupují síly a pálí na armádní pozice ze zbraní, které měly být podle mírových dohod odsunuty. Přestřelky v Donbasu si během víkendu vyžádaly téměř deset mrtvých.
Ze zpráv ukrajinských a ruských médií lze jen obtížně určit, která strana napětí na donbaské frontě vyvolává. V posledních dnech povstalecká agentura DAN vydala sérii alarmujících zpráv o shromažďování stovek ukrajinských tanků na dostřel od povstaleckých pozic. Kyjevská média zase informují o prakticky nepřetržitých provokacích separatistů po celé frontové linii. Nezávislí evropští pozorovatelé evidují napětí, k situaci se ale zatím detailně nevyjádřili.
Lavrov na pondělní tiskové konferenci prohlásil, že Moskva vyhotovila osmistránkový dokument shrnující informace o tom, jak Ukrajina dodržuje mírové dohody podepsané v únoru v běloruském Minsku. Zprávu, patrně velmi kritickou, Rusko prý už předalo zástupcům Francie a Německa, kteří se snaží o zprostředkování míru.
Bilance obětí
Podle informací OSN, které v pondělí vydala světová organizace ve svém newyorském sídle, od začátku konfliktu loni v dubnu do konce letošního července zahynulo v Doněcké a Luhanské oblasti 6832 lidí a přes 17 000 dalších bylo zraněno. Podle informací Světové zdravotnické organizace je ale počet mrtvých zřejmě podstatně vyšší.
Takzvaná vnitřní emigrace, tedy počet obyvatel bojových zón hledajících útočiště v ukrajinském vnitrozemí, překročila podle OSN hranici 1,4 milionu lidí. Další milion lidí odešel do některé ze sousedních zemí, především do Ruska a Běloruska.
