Makedonské úřady vydávají migrantům hromadně povolení k tranzitu a pouštějí je přes řecko-makedonské hranice. Tam se v předchozích dnech nahromadili kvůli snaze makedonských úřadů redukovat průjezd jejich územím na 2000 osob denně.
Tisíce uprchlíků v Makedonii prorazily hranici s Řeckem. Nepomohly ani omračující granáty |
Že je cesta opět volná, potvrdila serveru Lidovky.cz i Julia Kourafová z řecké divize organizace Lékaři bez hranic.
Agentura Reuters rovněž přinesla příběh muže z Aleppa, který vypověděl, že přechod do Makedonie proběhl velmi mírumilovně. „Makedonská policie nám řekla: ‚Vítejte v Makedonii, vlaky a autobusy na vás již čekají.‘,“ popsal agentuře svou zkušenost.
Tisíce migrantů zaplnily nádraží v městě Gevgelija ležícím u hranic, aby podobně jako jejich předchůci v předchozích dnech nastoupili do vlaků a autobusů a nechali se dále odvézt k srbské hranici. Zde hranice jen za víkend překročilo zhruba 5 tisíc lidí. Tato nová vlna migrantů se tak opět přibližuje i k maďarským hranicím, kde úřady nechávají horečně dostavět několikametrový plot, který má přílivu běženců zabránit. Proto se také už nevylučuje, že se dav přistěhovalců brzy odkloní ze Srbska směrem do Chorvatska a Rakouska.
2500 migrantů z Kosu i Lerosu
Do Atén mezitím v neděli dorazila loď s 2500 migranty na palubě. Šlo o loď ve službách řeckých úřadů, která podnikla již třetí takovouto plavbu, jež ulevuje ostrovům zaplaveným migranty, kteří přicházejí přes Turecko.
Ministerstvo zahraničí vydalo varováníČeské ministerstvo zahraničí doporučilo individuálním turistům v Makedonii omezit túry v odlehlých oblastech pohoří Šar Planina a u hranic s Albánií a Kosovem. Varovalo před převáděči běženců. Vyzvalo také k opatrnosti na cestě po hlavní makedonské dálniční trase do Řecka, po které se neorganizovaně pohybují desítky migrantů. |
Podle deníku Kathimerini vyzvedlo plavidlo běžence ze čtyř ostrovů na východě Egejského moře. Z Kosu se přepravilo do řecké metropole 628 lidí, z Lerosu 967, ze Samosu 796 a z Kalymnosu 75.
V přístavu Pireus u Atén úředníci a pracovníci humanitárních organizací poskytli přistěhovalcům zejména poradenskou pomoc. Cizinci se potřebují mimo jiné zorientovat v dopravní situaci. Prakticky všichni se snaží co nejrychleji se přesunout k severním hranicím s Makedonií, kudy vede takzvaná balkánská cesta do kýženého cíle, jímž jsou západní země. Uprchlíci míří hlavně do Německa, Nizozemska, Norska nebo Švédska.
  |
V sobotu bylo přitom ve Středozemním moři u břehů Libye zachráněno na 4400 uprchlíků. Záchranné akce koordinované italským námořnictvem se zúčastnilo mnoho lodí, včetně irského a norského plavidla. Podle agentury Reuters šlo dosud o jednu z největších mnohonárodních záchranných operací, uskutečněných v rámci mise Evropské unie nazvané Triton.
Brusel a Berlín se přou o uprchlické kriziNěmecko se s Bruselem pře o podobě unijního přístupu k přílivu běženců. Berlín by podle agentury DPA uvítal pružnou reakci Evropské unie, jednotnou azylovou politiku evropského bloku, přerozdělení běženců či sjednocení standardů péče o uprchlíky, tvrdí také, že reakce unijních úřadů je pomalá. Evropská komise ale nařčení z nečinnosti odmítá. Müller například požaduje, aby EU schválila program okamžité pomoci ve výši přes deset miliard eur, v jehož rámci by v unijních státech na vnějších hranicích bloku vznikla nouzová přijímací centra. Evropská komise k tomu uvedla, že o těchto plánech se již před časem diskutovalo a že v této věci vyvstaly technické a právní problémy. Dalším problémem, který by Evropské komise měla podle Müllera napravit, je nesoulad v přístupu jednotlivých států k běžencům. „V Německu máme přiměřené humanitární standardy pro ubytování, lékařskou péči, kapesné a další. Mnoho unijních zemí má omezené standardy. Důstojné ubytování musí být k dispozici ve všech unijních státech, ne jen v Německu," dodal. |
