Lidovky.cz

Do Mnichova přijely první stovky migrantů, dorazí jich deset tisíc

Evropa

  22:36
VÍDEŇ/BUDAPEŠŤ/MNICHOV - Rakousko a Německo v sobotu otevřely hranice tisícům uprchlíků, kteří tam zamířili z Maďarska. Z obce Nickelsdorf na rakousko-maďarské hranici jich vlaky a autobusy odvezly už kolem 6000, z nichž asi 2200 už zamířilo z Vídně dál do Německa.

Migranti na nádraží Nickelsdorf v Rakousku. foto: Reuters

Tamní policie očekává, že během sobotní noci a neděle jich může přijet až 10 000. Maďarský premiér mezitím oznámil, že po 15. září pošle na hranici se Srbskem armádu, pokud to schválí parlament. Vojáci mají pomoci zastavit příliv migrantů.

K rakouským hranicím se z různých míst Maďarska v pátek vydaly pěšky tisíce běženců. Po několika hodinách cesty pro ně Maďarsko nakonec vypravilo asi 90 autobusů, které je odvezly na hranici s Rakouskem. Vídeň a Berlín totiž v noci na dnešek oznámily, že migrantům umožní vstup na své území.

Mluvčí maďarské vlády následně oznámil, že další autobusy pro odvoz běženců k hranici už země vypravovat nebude. Šlo prý o jednorázovou akci a jejím cílem bylo vyhnout se nouzové situaci. Uprchlíky ale pomáhaly převážet pracovníci humanitárních organizací, kteří měli k dispozici asi 50 aut a podle BBC se do transferu často zapojovali i obyčejní maďarští řidiči.

Maďarsko poskytne migrantům autobusy. Dopraví je k hranici s Rakouskem

Od budapešťského Východního nádraží (Keleti) v sobotu vyšlo dalších nejméně 500 lidí, kteří směřují do Rakouska. Podle médií byli mezi nimi hlavně mladí muži, rodiny s dětmi jsou spíše výjimkou.

Pěšky vyrazilo také asi 200 lidí z přijímacího tábora ve Vámosszabadi, ležícího nedaleko Györu na severozápadě Maďarska. Na stejnou cestu prý vyrazili také uprchlíci z tábora v Debrecenu, který leží na východě země.

Na předměstí rakouského Nickelsdorfu je běžencům, kteří se nedostanou do vlaků směřujících do Vídně a dál do Německa, k dispozici i dočasné přístřeší - obří stan naplněný lehátky, řekl jeden z pracovníků Červeného kříže. Stan byl součástí areálu rockového festivalu, který se v oblasti před pár týdny konal. Místní úřady se ho tam rozhodly nechat, protože očekávaly možný příliv uprchlíků.

Maďarský premiér Viktor Orbán v sobotu novinářům řekl, že během noci v souvislosti s migrační krizí několikrát hovořil s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem. Příští týden se s ním prý má setkat. „Samozřejmě, že jsou mezi námi a Rakušany názorové rozdíly,“ uvedl Orbán. Postoj Maďarska je podle něj takový, že bez ochrany hranic postrádají veškerá evropská opatření smysl.

Evropská komise se chystá zemím Evropské unie navrhnout přerozdělení dalších 120 000 uprchlíků, i když s jarním návrhem na rozmístění 40.000 běženců podle závazných kvót neuspěla. Uprchlická krize byla rovněž v pátek tématem mimořádného summitu visegrádské skupiny (V4), který kvóty na přijímání běženců v rámci EU označil za nepřijatelné.

Uprchlíci vystupují z autobusů u nádraží Nickelsdorf.
Uprchlíci dorazili i na nádraží ve Vídni.

Polská premiérka Ewa Kopaczová dnes zopakovala, že závazek přijmout 2000 uprchlíků je na možnosti Polska dost. „Dva tisíce je možné považovat za dostatečné, jsme připraveni se o takovou skupinu postarat,“ řekla Kopaczová po mimořádné schůzce k uprchlické krizi. Podle nového návrhu Komise by ale Varšava nejspíš měla přijmout více běženců.

Solidaritu s uprchlíky dnes ukázal finský premiér Juha Sipilä, když nabídl svůj dům v Kempele na severozápadě země k dispozici žadatelům o azyl. Mohli by ho prý využívat od začátku příštího roku.

Bývalý prezident Václav Klaus v sobotu inicioval novou petici proti imigraci. Dokument, který představil na briefingu na výstavišti v Lysé nad Labem, vyzývá českou vládu k zajištění vnitřní bezpečnosti a vnější nedotknutelnosti hranic státu všemi prostředky, včetně využití policie a armády. Volá také po odmítnutí kvót pro přerozdělování uprchlíků nebo dodržování platných smluv v azylové politice a odmítnutí nátlaku na jejich změny, které by usnadnily další imigraci.

Čísla a fakta o uprchlících v EU

  • Nejvíce (skoro 203 000) osob, které se snažily získat azyl, přišlo do Německa - to je 32,4 procenta. Následuje Švédsko (13 procent), Itálie (10,3 procenta), Francie (10 procent), Maďarsko (6,8 procenta), Británie (5,1 procenta), Rakousko (4,5 procenta), Nizozemsko (4,2 procenta) a Belgie (3,6 procenta). Devět z deseti žádostí o azyl v EU bylo podáno jen v těchto devíti zemích.
  • Na opačném konci pořadí jsou východoevropské země, jako je Estonsko (méně než 0,1 procenta), Slovensko, Lotyšsko, Slovinsko, Chorvatsko nebo Litva.
  • Pokud se vezme v úvahu podíl žadatelů k obyvatelstvu dané země, situace se mění: s 8,4 žadatele na 1000 obyvatel zaujímá Švédsko první příčku. Za ním je Maďarsko (4,3 žadatele), Rakousko (3,3 žadatele o azyl na 1000 obyvatel), Malta (3,2 žadatele) a Dánsko (2,6 žadatele). Německu v tomto pořadí patří až šesté místo (2,5 žadatele).
  • Nejnižší je tento poměr v Portugalsku (pod 0,1 žadatele), na Slovensku, v Rumunsku, Estonsku, Španělsku, Chorvatsku a České republice (ve všech případech 0,1 žadatele).
  • Pětina (skoro 123 000) všech žadatelů pochází ze Sýrie. Šedesát procent z nich bylo zaregistrováno v Německu a ve Švédsku. Sedm procent migrantů pochází z Afghánistánu, šest procent z Kosova.
  • Nejvíce (48 000) žádostí o azyl loni vyřídilo kladně Německo, Švédsko udělilo azyl 33 000 lidem, Francie a Itálie každá 21 000, Británie 14 000 a Nizozemsko 13 000. Více než 80 procent všech kladných rozhodnutí o přidělení azylu v EU připadá na těchto šest zemí.
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.