Uzavřený hraniční přechod Bajakovo-Batrovci leží na dálnici spojující Záhřeb s Bělehradem. Chorvatská policie na něj po uzavření ostatních hraničních přechodů se Srbskem v pátek svedla veškerou dopravu ze Srbska.
V Sýrii byl lékařem. Pašováním uprchlíků si teď za měsíc vydělá 100 tisíc dolarů |
Zatímco odbavování nákladních automobilů chorvatští pohraničníci po vytvoření více než desetikilometrové kolony na srbské straně dnes ráno zastavili, osobní auta mohou hranici v obou směrech dál bez problému přejíždět.
Za „nekorektní“ označil postup Chorvatska srbský ministr vnitra Nebojša Stefanović. Bělehrad o chystaném uzavření přechodu Batrovci pro nákladní dopravu prý dopředu netušil. Záhřeb svým postupem ukázal, že nedokáže - na rozdíl od Maďarska - uprchlickou krizi řešit, uvedl také Stefanović.
Už v neděli si srbský ministr domácího a zahraničního obchodu Rasim Ljaljić postěžoval na údajné vysoké hospodářské ztráty způsobené uzavíráním přechodů na chorvatské a maďarské hranici. Bělehrad totiž prý nemůže kvůli tomu vyvážet své zboží v obvyklém objemu a omezení se dotkla prý i tranzitní dopravy.
Maďarsko už v neděli znovu otevřelo hraniční přechod Röszke-Horgoš, kterým prochází dálnice spojující Bělehrad s Budapeští. Umožnilo to prý zklidnění situace kolem běženců.
Diplomatický maraton
Diplomaté zemí Evropské unie se mezitím před úterní schůzkou ministrů vnitra osmadvacítky snaží nalézt pro všechny přijatelnou kompromisní dohodu kolem návrhu na přerozdělení 120 000 uprchlíků mezi zeměmi EU. Pokouší se vyjednat kompromis přijatelný pro všechny členské státy, nevylučují však, že se o věci nakonec rozhodne v hlasování.
To by se dělo takzvanou kvalifikovanou většinou a nesouhlasícím státům, mezi nimiž je také Česko, tak hrozí přehlasování. Den po úterní schůzce ministrů vnitra se bude tématu migrace věnovat také narychlo svolaný unijní summit. V pondělí budou v Praze o věci jednat s lucemburským ministrem zahraničí Jeanem Asselbornem jeho kolegové ze zemí V4.
  |
Výhrady zemí ze střední a východní Evropy vůči závazným kvótám se snažily uspokojit už závěry prvního mimořádného ministerského jednání přesně před týdnem. Česko a další země s nimi tehdy přesto odmítly souhlasit.
POLSKO? JEN SYMBOLICKYPolsko přijme na své území jen symbolický počet uprchlíků, uvedla v nedělním televizním projevu polská premiérka Ewa Kopaczová. Varšava navíc prý přijme jen lidi, kteří prokazatelně prchají před válkou a nikoli hospodářské migranty. "Už dnes mohu říci, že jich nepřijde mnoho. Určitě jich bude mnohem méně než v devadesátých letech, kdy Polsko přijalo více než 80 000 uprchlíků z Čečenska," dodala Kopaczová. Varšava navíc podle ní chce poskytnout útočiště jen válečným uprchlíkům a nikoli ekonomickým migrantům. |
Také v nich se o „povinných“ kvótách nehovořilo. Materiál jen uváděl, že země se shodují na potřebě přemístění 120 000 osob ze zemí EU, které čelí velkým migračním tokům, všechny země jsou ochotny se podílet a čísla předložená v rámci kvót Evropskou komisí jsou „základem“ pro dohodu.
‚Kvóty? Umělý problém‘
Dobře informovaný představitel předsednického Lucemburska v pondělí před novináři otázku „povinnosti“ kvót označil za do značné míry umělý problém, neboť závěrečné rozhodnutí členských zemí bude tak jako tak pro všechny závazné. Odkázal přitom na závěry červnového summitu, kdy se země dobrovolně dohodly přerozdělit si 40 000 uprchlíků.
- Nový návrh komise na rozdělení 120 000 osob s jasným právem na mezinárodní ochranu, tedy v praxi Syřanů, Iráčanů a Eritrejců, z nejvíce postižených států EU - Řecka, Itálie a Maďarska - ale doznal už nyní v rukou diplomatů některých změn.
- Vypadlo z něj například Maďarsko, jehož zástupci argumentují tím, že u nich fakticky ani není oněch 54 000 uprchlíků, které by mohli přemístit jinam. Budapešť se na věci nechce podílet.
- Podle diplomatů jsou tak nyní zvažovány dvě možnosti - první je rozdělení „maďarských“ počtů mezi Itálii a Řecko. Druhou vznik rezervy, která by umožnila unii pružně reagovat na vývoj situace v dalších zemích, především na trase ze západního Balkánu. Podle informací ČTK ale není vyloučené ani to, že by tato rezerva byla použita ke zmírnění situace v Německu.
- Změn doznala podle lucemburských diplomatických zdrojů také část návrhu komise, jež se týká možnosti, že členský stát uprchlíky za určitých výjimečných podmínek vůbec nepřevezme. Například ve chvíli, kdy země čelí následkům přírodní pohromy. V takové situaci komise navrhovala, aby stát místo přijetí osob zaplatil 0,002 procenta svého hrubého domácího produktu do unijního rozpočtu.
- Diplomaté nyní bod změnili tak, že platba by byla ve výši 6500 eur (přes 175 000 korun) za každého nepřemístěného žadatele o azyl. Částka odpovídá sumě, kterou komise hodlá zemím vyplácet za přijetí uprchlíků - 6000 by měl dostat přijímací stát a 500 eur na krytí cestovních nákladů placených předávajícím státem. Další možností má být možnost nepřijímat uprchlíky ze závažných nejdéle na půl roku, ovšem s tím, že země poté vyšším přijímáním výpadek „dožene“.
