Pevninská cesta ze Sýrie přes Rusko do Skandinávie je delší než trasa vedoucí přes střední Evropu, ale na druhou stranu je legální a bezpečnější než plavba přes Středozemní moře k evropským břehům. Zatímco loni této trasy využila jen asi desítka lidí, letos tímto způsobem do Norska přišlo kolem 1200 migrantů, sdělil podle agentury Reuters norský imigrační úřad. Ve většině případů jde o Syřany.
Chceme si jen chránit kůži a vykašlat se na uprchlíky, prohlásila Vášáryová |
Od příštího týdne se ale Norsko bude snažit vracet zpátky na ruské území ty uprchlíky, kteří delší dobu pobývali v Rusku. „Někteří lidé, kteří vstupují přes hraniční přechod Storskog, žili dlouhou dobu v Rusku a mají povolení tam zůstat. Takže neutíkají před boji, nouzí ani hladem,“ sdělil ve středu ve veřejnoprávní televizi NRK norský ministr spravedlnosti Anders Anundsen.
„V Rusku byli v bezpečí. Máme s Ruskem dohodu o vydávání a měli bychom ji využít,“ dodal Anundsen, který je členem protiimigrační Strany pokroku.
Norway are going to deport asylum seekers http://t.co/BGplVjtJoG
— David Jones (@DavidJo52951945) 15. Říjen 2015
Proč přicházejí?
Norský ministr zahraničí Börge Brende o této otázce ve středu večer telefonicky jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. „Požádal jsem (ministra Lavrova) o jeho názor na důvody (přílivu migrantů do arktických oblastí Norska),“ řekl dnes ráno Brende v televizi NRK. „Jaký druh víza v Rusku (tito běženci) mají? Mají povolení k pobytu na dlouhou dobu?“ dodal.
Ruská agentura TASS počátkem září uvedla, že běženci z Blízkého východu překračující polární hranici mezi Ruskem a Norskem mají dokumenty nutné ke vstupu do Ruska v pořádku - jde zejména o turistická či studijní víza. Povolení k pobytu v Norsku ale nikdo z nich nemá, a za hranicemi proto okamžitě žádají o politický azyl.