Severní Korea za práci těchto lidí inkasuje údajně miliardy dolarů. Nejčastěji Severokorejci končí v Rusku a Číně.
KLDR čelí od roku 2006 mezinárodním sankcím, jež na ni byly uvaleny kvůli jejím zbrojním jaderným testům. Země trvale zápasí s nedostatkem deviz.
Darusman chce, aby státy, jež Severokorejce přijímají, umožnily OSN vyšetřit podmínky, v nichž lidé z KLDR pracují. Podle jeho informací pracují Severokorejci až 20 hodin denně, nemají dostatek jídla a dostávají minimum peněz.
Ptejte se Severokorejce: Co se stane, když zemřete? Vata do úst i stěhování hrobů |
Většinou jsou zaměstnáni v důlním a textilním průmyslu a také ve stavebnictví. Podle Darusmana nejde jenom o Rusko a Čínu, ale i o státy v Africe, na Blízkém východě nebo v Evropě. Z evropských států se zmínil o Polsku.
Darusman se domnívá, že KLDR získává z práce svých občanů v cizině ročně mezi 1,2 až 2,3 miliardy dolarů (30 až 56 miliardy korun).
Tajemník severokorejského velvyslance při OSN Čche Mjong-nam označil Darusmanovu zprávu za „krajní projev politizace“. Jeho informace prý nijak nesouvisí s lidskými právy.
Rada bezpečnosti OSN zařadila téma lidských práv v KLDR do svého prosincového jednání. Reaguje tím na loňskou zprávu vyšetřovací komise, v níž se konstatuje, že násilnosti páchané v KLDR se dají přirovnat ke krutostem páchaných nacisty.
