Podle ruského ministerstva zahraničí je vyšetřovací zpráva zaujatá, zpolitizovaná a neprůhledná. Výsledek šetření zhorší vztahy obou zemí, upozornila rovněž ruská diplomacie podle agentury RIA novosti. Vdova po Litviněnkovi žádá pro Rusko a Putina sankce.
Velká Británie žádá vydaní dvou podezřelých Dmitrije Kovtuně a Andreje Lugovoje. Mluvčí britského premiéra Davida Camerona sdělila, že Británie bere výsledky vyšetřování velmi vážně a považuje je za zneklidňující. Žádný stát by se takto neměl chovat, uvedla. Ministr vnitra Velké Británie řekl, že jsou na Kovtuna a Lugovoje vydány mezinároní zatykače. Zároveň si chce předvolat ruského velvyslance.
K vraždě měli důvod
„Operace FSB byla pravděpodobně schválena Patruševem a také prezidentem Putinem,“ uvedl vyšetřující soudce ve svých závěrech. Nikolaj Patrušev byl tehdejším šéfem FSB a nyní předsedá ruské Bezpečnostní radě.
Podle závěrů soudního vyšetřování, ze kterého prosákly informace již loni v červenci, měli Putin a členové jeho administrativy k zabití Litviněnka své důvody.
Soudce Owen řekl, že FSB na Litviněnka pohlížela jako na zrádce a že „organizátoři a jednotlivci v ruském státě měli silné pohnutky k provedení akce proti Litviněnkovi, včetně jeho zabití“.
Owen ve své zprávě o 326 stranách rovněž připomněl, že Litviněnko „opakovaně cílil na prezidenta Putina“ se svou „silně osobní“ veřejnou kritikou.
Podle vyšetřování existují důkazy, že bývalí ruští agenti Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj otrávili kritika Kremlu Litviněnka izotopem radioaktivního polonia 210.
Podle Owena je jisté, že mu látku přimíchali do čaje během schůzky, která se v listopadu 2006 konala v londýnském hotelu Millennium. Podle něj je „vysoce pravděpodobné“, že vraždu řídila FSB.
Sankce proti Putinovi
Vdova po bývalém agentovi Marina Litviněnková před budovou anglického vrchního soudu v Londýně řekla, že je „velmi ráda, že slova manžela vyřčená na smrtelné posteli, kdy obvinil Putina, potvrdil anglický soud“. Podle agentury AFP vyzvala k uvalení sankcí vůči Putinovi a Rusku.
Lugovoj ve čtvrtek naopak obvinění vznesená vůči jeho osobě označil podle agentury Interfax za absurdní. „Obvinění vůči mně jsou absurdní... Výsledky vyšetřování znovu ukazují protiruský postoj a omezenost Londýna,“ řekl Lugovoj, který je dnes poslancem za nacionalistické uskupení Vladimira Žirinovského.
Litviněnko jako agent pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a pak pro Rusko, později ale začal kritizovat vedení své země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.
Umírající Litviněnko obvinil Putina, že jej nechal zabít. Kreml vždy popíral, že by byl do případu zapleten, stejně jako Lugovoj a Kovtun, které Rusko odmítlo vydat.
Násilnou smrtí v minulosti skončila řada kritiků Putina a jeho režimu. Owen během minulého roku vyslechl při veřejných soudních jednáních desítky svědků a k dispozici měl rovněž tajné informace britských zpravodajských služeb.
Kdo byl Alexandr Litviněnko?- Alexandr Litviněnko (43) pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl.
- Litviněnko v roce 1998 obvinil své nadřízené, že mu nařídili zavraždit podnikatelského magnáta Borise Berezovského, který žil pod novou identitou v Británii (v březnu 2013 byl Berezovskij nalezen ve svém domě v Londýně mrtev, pravděpodobně šlo o sebevraždu).
- V roce 2002 vyvolal Litviněnko značný rozruch svojí knihou FSB vyhazuje Rusko do povětří (v angličtině "Blowing Up Russia: Terror from Within"), ve které obvinil FSB ze série atentátů namířených proti obytným budovám v roce 1999, při nichž zahynulo více než 300 osob, a které ruské úřady většinou připsaly Čečencům.
- V červnu téhož roku byl v Rusku v nepřítomnosti odsouzen k podmíněnému trestu 3,5 roku za údajné zneužívaní pravomocí a za krádeže výbušnin a byl na něho vydán zatykač. Nezákonné praktiky FSB popsal také ve své další knize Zločinecká skupina z Lubjanky.
- Zdravotní problémy se u Litviněnka projevily 1. listopadu 2006, byl hospitalizován v severním Londýně. Zhruba po dvou týdnech byl kvůli zhoršujícímu se zdravotním stavu převezen do University College Hospital, přišel o vlasy a dramaticky ztratil na váze. Dostal policejní ochranu.
- Zemřel 23. listopadu 2006. Krátce před smrtí obvinil ze svého konce ruského prezidenta Putina. Také Litviněnkova manželka a přátelé, mezi nimi i Berezovskij, obvinili Putina, že stál za Litviněnkovou smrtí.
- Později vyšlo najevo, že krátce před svou hospitalizací se Litviněnko v londýnském hotelu setkal s bývalými ruskými tajnými agenty a podnikatel Andrejem Lugovým, Dmitrijem Kovtunem a Vjačeslavem Sokolenkem a v jedné restauraci také s italským bezpečnostním expertem Mariem Scaramellou, který mu měl předat informace o vraždě ruské novinářky Anny Politkovské.
- Britské úřady po Litviněnkově smrti oznámily, že smrt souvisí s přítomností radioaktivního izotopu polonia 210. Zvýšená hladina radioaktivity byla naměřena na obou místech schůzek z 1. listopadu a také v Litviněnkově bytě. Izotop polonia 210 byl poté nalezen v několika zemích a také na palubě letadel. Polonium se později v menší míře našlo i v těle Scaramelly.
- Britská policie začala Litviněnkovu smrt šetřit jako vraždu. Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že Litviněnko byl otráven izotopem radioaktivního polonia 210, který byl podle všeho v čaji podaném při jeho setkání s Kovtunem a Lugovým. Lugovoj, který byl podle britské policie hlavním podezřelým a který se mezitím stal poslancem Státní dumy, i Kovtun obvinění odmítli.
- Britské úřady vedly neveřejné vyšetřování, které se nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska při zabití Litviněnka. Teprve loni v lednu britský soud zahájil veřejné vyšetřování, které před tím povolila vláda.
- Británie dlouho odmítala souhlasit s touto formou vyšetřování, o kterou žádala Litviněnkova vdova Marina. Ta se od manželovy smrti snažila přimět britské úřady k řádnému prošetření případu. V únoru 2014 na základě její žaloby londýnský Nejvyšší soud nařídil vládě, aby znovu zvážila své rozhodnutí nepřipustit veřejné prošetření.
- Podle ve čtvrtek zveřejněných výsledků britského vyšetřování existují důkazy, že Lugovoj a Kovtun otrávili Litviněnka. Soudce dospěl i k závěru, že vraždu "pravděpodobně schválil" ruský prezident Vladimir Putin. Lugovoj obvinění označil za absurdní. Podle ruského ministerstva zahraničí je britské vyšetřování politicky zaujaté, neprůhledné a zhorší vztahy Ruska s Británií.
|
