LN: Kdy jste přišel na nápad založit iniciativu Refugees Welcome?
Je zábavné, že všichni to dávají do kontextu s uprchlickou krizí. Naši stránku, zprostředkovávající bydlení pro uprchlíky, jsme ale spustili v listopadu 2014. Tenkrát jsme měli pocit, že už je pozdě.
Německo bude tlačit na země, aby přijímaly zpět odmítnuté běžence |
Začátky byly zcela prozaické: moje spolubydlící Mareike Geilingová se chystala na půl roku do Káhiry a bylo jasné, že její pokoj bude neobsazený.
Situace běženců nás zajímala již delší dobu, a tak jsme se rozhodli, že zkusíme dát pokoj k dispozici uprchlíkovi. Takže jsme vlastně ideu, která je za Refugees Welcome, tzn. zprostředkovat někomu bydlení a tím ho zapojit do života malé místní komunity, v praxi sami vyzkoušeli. Když jsme viděli, že to je docela jednoduché, rozhodli jsme se z toho udělat celostátní platformu.
LN: A jaké jste měli ohlasy? Změnila se za ten rok, co platforma existuje, nějak ochota podílet se na její činnosti?
Reakce byly pozitivní. Hned se ozvali soukromí dárci, kteří nám chtěli přispět. Až do loňského září zájem o náš projekt stále rostl, což se projevilo i v podobě sponzorských darů. Jinak my ale vždycky hned cítíme, když se nálada ve společnosti vůči uprchlíkům mění. Dobře to odráží naše facebooková stránka.
Někdy v únoru loňského roku jsme začali mít hodně negativních reakcí. Pokaždé se utěšuji, že extremisté křičí vždycky o něco víc, než co odpovídá skutečnosti.
Když nás někdo na Facebooku napadal, našlo se vždy i docela dost lidí, kteří se nás zastali a dodali nám odvahu. Musím ale přiznat, že takto vyjádřená veřejná podpora našeho projektu v poslední době slábne. Určitě to souvisí i#s událostmi v Paříži nebo teď čerstvě v Kolíně, i když samozřejmě žádná přímá souvislost mezi Refugees Welcome a těmito činy neexistuje.
LN: Děláte něco proti negativním náladám ve společnosti kvůli uprchlické krizi?
Jedinou možností jsou pozitivní příklady. Ukázat, že to funguje, a hned informovat veřejnost.
LN: Kolika běžencům jste už dokázali zprostředkovat bydlení?
V Německu to je zatím zhruba 250 lidí a celkově v rámci Evropy okolo 500 běženců.
Naše síť působí již v devíti evropských státech, ale ne všude se zatím podařilo zprostředkovat bydlení pro běžence.
Pro nás je ze všeho nejdůležitější, aby se o našem projektu dozvědělo co nejvíc lidí: jinými slovy, každý takto ubytovaný běženec a zkušenosti s tím související mohou být inspirativní pro někoho dalšího.
Tak vznikají přímé kontakty mezi lidmi a běženci a to je také náš úmysl, aby to přispělo k odbourání předsudků, obav.
LN: Máte také odnože v dalších evropských státech. S jakými odlišnostmi se ve srovnání s Německem setkáváte?
Působíme ještě v Rakousku, Řecku, Polsku a máme odnože i#ve Španělsku, Portugalsku, Švédsku, Nizozemsku a Itálii. Brzy začne pracovat i tým u vás v Česku. Od počátku jsme doufali, že najdeme odezvu v zahraničí. Hodně jsme si slibovali od toho, když o nás někdo něco napsal v zahraničním médiu.
Uprchlíci, vítejte! Fotbaloví fanoušci v Německu razí otevřenost, Češi opak |
Pokud to někde došlo do fáze, že se podařilo vytvořit organizační struktury, poskytli jsme naši webovou stránku, server, veškeré know-how, aby mohli kolegové pokud možno hned začít. Jinak ale jednotlivé národní skupiny pracují nezávisle na nás, jsou součástí sítě Refugees Welcome.
Ale ptal jste se na rozdíly, které samozřejmě existují. Například náš tým v Polsku má obrovské potíže s pravicově radikálními skupinami, jejichž odpor je daleko větší, než jaký známe z Německa.
Potíže zrealizovat náš koncept mají také v Řecku, protože to je klasická tranzitní, nikoli cílová země. Velmi úspěšná je ale naše odnož v Rakousku, kde na rozdíl od nás zprostředkovávají bydlení i pro celé rodiny.
V každé zemi je situace trochu odlišná. Třeba v Řecku teď řeší nedávné uzavření hranic ze strany Makedonie, což se musí zákonitě projevit na činnosti místní skupiny Refugees Welcome.
Říká v exkluzívním rozhovoru pro sobotní Lidové noviny jeden ze zakladatelů iniciativy Refugees Welcome Jonas Kakoschke, jehož server Politico.eu loni označil za jednu z 28 osobností, které hýbou Evropou.
