Z evropské čtvrti belgické metropole je to sem jen asi 20 minut pěšky. Nejrychlejší cesta vede přes centrum a právě ve srovnání s ním vyniká odlišnost Molenbeeku. Ve výlohách vystřídají svůdné ženské prádlo hidžáby a abáji, místo čokolád a vín jsou tu datle a plechovkové arabské limonády. Většina žen v ulicích nosí na hlavě muslimský šátek a na vývěsních štítech řady obchodů jsou nápisy v arabštině. Vítejte v Molenbeeku, o němž se po listopadových pařížských atentátech mluvilo jako o baště evropského džihádismu.
Obavy z islamistů v evropské politice stále dominují. Francouzští poslanci v pátek jednali o prodloužení výjimečného stavu. Němečtí policisté zatýkali muslimské radikály. A téma terorismu a migrace byla také hlavním bodem nedělní schůzky kancléřky Angely Merkelové s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem.
Obavy z teroru na každém kroku
Salah Abdeslam? Na ‚perverzní Západ‘ zaútočil milovník hašiše, večírků a playstationu |
V Bruselu jsou obavy z teroru patrné na každém kroku. Právě zde se skrýval strůjce teroristických útoků Abdelhamid Abaaoud předtím, než ho zlikvidovalo speciální policejní komando. Žil zde i další z islamistů, uprchlý Salam Abdeslam. Více než dva měsíce po rozsáhlém policejním zátahu už ale zesílená přítomnost bezpečnostních složek není téměř znát.
  |
„Situace se normalizuje, já sama se tu cítím naprosto bezpečně,“ vykládá asi 50letá profesorka francouzštiny Ariane, která bydlí v jiné části města a do Molenbeeku jen dojíždí za prací.
Problémem je ale podle Ariane stigmatizace lidí pocházejících z oblasti Maghrebu. A těch žije v Molenbeeku opravdu hodně, ve stotisícové populaci asi 40 procent. „Populace Molenbeeku je v rámci Bruselu nejmladší a druhá nejchudší. Nezaměstnanost mladých tu přesahuje 30 procent a v některých částech čtvrti může dosahovat až 50 procent,“ konstatuje mluvčí radnice Mustafa Er.
Solidarita a ‚ne‘ terorismu
Pět dní po pařížských útocích se na náměstí před radnicí sešly asi tři tisícovky lidí, aby vyjádřily solidaritu s oběťmi útoků a řekly své „ne“ terorismu. „Lidé byli samozřejmě znepokojení mnohými domovními prohlídkami, zároveň byli ale i solidární,“ dodává mluvčí.
Jeho nadřízení na útoky zareagovali protiteroristickým plánem, který stojí na třech pilířích. Prvním je více policistů v ulicích, ale i posílení zdejší kriminálky – dopadení teroristů totiž ukázalo překvapivou blízkost drobné kriminality a radikalismu. Druhým je vytvoření úřednické buňky, která by měla upozorňovat na jednotlivce a místa, jež mohou být spojena s islámským radikalismem.
Léčí muslimské radikály jako alkoholiky. Vzpomínky džihádisté nezničí, říká |
Posledním pilířem je prevence, zvláště vzdělávání sociálních pracovníků, učitelů a dalších lidí stojících takzvaně „v první linii“.Čtvrť, kterou odděluje od centra města kanál, listopadový hon na teroristy neblaze proslavil. Na architektonických procházkách Molenbeekem, jež už léta pořádá radnice, je prý teď plno turistů z celého světa. Místní obchodníci si už museli zvyknout i na novináře s jejich věčnými otázkami. „Hledáte tady teroristy? Žádní tady nejsou, musíte jet do Izraele,“ vyjede na mě po nevinném dotazu prodavač v hračkářství.
Hůře dopadli novináři francouzské televize, kteří zde chtěli v půlce ledna udělat rozhovor s příbuznými Chabiha Akrouha, jednoho z pařížských atentátníků.
Zatímco na ulici diskutovali pravděpodobně s jeho bratrem, vyšel z domu jiný muž, jednoho z novinářů surově skopl na zem a začal útočit i na dalšího. Na násilníka, který zjevně ovládal bojová umění, už podala francouzská novinářská organizace žalobu.
[Investigation] Activist says #Salafists hold jobs in #Molenbeek’s administration and withhold services from #Shiashttps://t.co/vZmmAWqoLc
— EUobserver (@euobs) 6. Únor 2016
Jinak ale Molenbeek nabízí i přívětivější tvář – ve zdejších čajovnách nabízejí marocký mátový čaj, muži u něj posedávají a sledují fotbalové sestřihy na arabských televizních kanálech.
„Je tu klid, podívejte, lidé sedí jako obvykle,“ směje se číšník Ahmad v restauraci Pique-nique sport. S ostatními hosty však mluví arabsky, jazyk proroka Mohameda tu vládne.
Guru džihádu, 69 let. Francie polapila ‚Bílého emíra‘, šedou eminenci teroru |
První vlna Maročanů sem přišla už v šedesátých letech, nejsou tu ale zdaleka sami. Kromě původního belgického obyvatelstva jsou v ulicích často vidět i lidé pocházející ze subsaharské Afriky. To je i příklad starší dámy z Konga, která se představila jako Liliane. „Nebyla jsem zvyklá vídat tu tolik policejních aut,“ odpovídá na otázku, zda se tu nějak změnila atmosféra se po loňských teroristických útocích.
V Molenbeeku se ale cítí bezpečně a vídá tu prý i dívky s krátkými sukněmi.
Molenbeek: what you don't see on the news! https://t.co/H0GRUNPGDg via @InspirngTrvlrs #Brussels pic.twitter.com/Zgg7Y2ZYMA
— visitbrussels (@visitbrussels) 4. Únor 2016
‚No go‘ zóna?
Spekulace o tom, že by byl Molenbeek takzvanou „no go“ zónou, kam se neodvažuje policie a kde neplatí belgické zákony, mluvčí radnice odmítá: „Žádné zóny, kde by neplatilo právo, tu nemáme. Policie chodí do všech částí a v jakoukoliv hodinu. Dívka, která se zde prochází v minisukni, není v nebezpečí. Je ale pravda, že v historickém centru je tu znát jistý odstup části marocké náboženské komunity, který se projevuje i ve veřejném prostoru.“
Vyrážet sem vyzývavě oblečené by tedy raději turistky neměly. Jinak ale ze statistik policie vyplývá, že kriminalita v posledních pěti letech v Molenbeeku klesá a není ani nijak vysoká ve srovnání s ostatními částmi západního Bruselu. „Já tu žiju už dlouho a problémy jsem nikdy neměla. Doufám, že to tak zůstane a nebudu se muset bát o své děti,“ říká Konžanka Liliane.
