Zatím se bouří jednotlivé skupiny obyvatel jako řidiči kamionů, důchodci nebo studenti. Pokud nebude většina problémů, z nichž některé mají na občany fatální dopad, řešena, lze masové protesty očekávat začátkem roku 2017.
‚Vraťte Ukrajině Krym!‘ Zadlužení Rusové si zoufají, protestují před bankami |
Podle socioložky Natálie Tichonovové jsou nejvíce postiženi současnou krizí příslušníci střední a vyšší třídy v Moskvě a Petrohradě a hned po nich obyvatelé malých měst a vesnic.
Moskva přišla o privilegia
Moskva a Petrohrad vždy představovaly svět zcela odlišný od zbytku Ruska. Nyní ale obyvatelé dvou největších ruských měst přicházejí o svá dávná privilegia. Například se mnozí musejí zříci možnosti často cestovat do zahraničí a stravovat se luxusněji než jejich spoluobčané žijící nejen za Uralem nebo na východní Sibiři, ale i sto kilometrů od metropole. Životní úroveň Rusů z měst a vesnic se ale nedá srovnávat, protože venkov se propadá hlouběji do chudoby. Nejrychleji zde roste nezaměstnanost, lidé pracují v průměru o čtyři hodiny týdně déle, ale pobírají menší plat.
Jen 25 procent Rusů vydělává přes 20 tisíc rublů. Všichni ostatní jsou pod touto hranicí. Přitom za 20 tisíc rublů je v současnosti v Moskvě nemožné uživit i tříčlennou rodinu. Přesto podle statistik patří tato čtvrtina ruské populace do kategorie dobře zajištěných. I když oni sami si to nemyslí. Na druhé straně je 12 procent Rusů zařazeno do skupiny „krajně chudých“.
Řidiči náklaďáků táhnou proti Kremlu. V největších protestech od nástupu Putina |
Přesto Rusové zatím protestují sporadicky. Zhoršení životní úrovně má totiž v ruských poměrech zpomalený efekt. „Ještě je možné to vydržet,“ uvádí profesorka Tichonovová typickou ruskou reakci. Za pár měsíců může být podle ní vše jinak. Sociologové z Levada-centra se domnívají, že letos se bude vláda snažit zabránit demonstracím nespokojených občanů za každou cenu, především kvůli zářijovým parlamentním volbám. Těžko se ale podaří občany udržet v klidu až do roku 2018, kdy si budou volit prezidenta.
Příjmy z ropy jsou pryč
Obava z naštvaných voličů byla hlavním tématem vystoupení ruského premiéra Dmitrije Medveděva na víkendovém sjezdu vládní strany Jednotné Rusko, které předsedá. Medveděv si zjevně dobře uvědomuje, že případný krach ruské ekonomiky, který je každým dnem reálnější, bude znamenat i jeho politický a osobní bankrot.
Kreml se už na tuto situaci připravuje ostrou kritikou vlády a jednotlivých ministrů i gubernátorů, které prezident Vladimir Putin rád peskuje v přímém přenosu. Stejně jako nyní těžkosti, které postihly rubl a ruský rozpočet, svádí Moskva na Západ a především USA, tak posléze za bankrot státu Putin nejspíš učiní zodpovědným Medveděva a jeho tým.
Stranu i Medveděva může alespoň na chvíli zachránit pouze zásadní úspěch ve volbách letos v září. Proto se na ně připravuje jako nikdy předtím. Letos vůbec poprvé v ruské politické historii strana hodlá uspořádat primárky. 22. května kvůli tomu otevře 20 tisíc volebních okrsků v celé zemi a provede jakousi volební generálku.
Medveděv nelehkou situaci v Rusku rozebral detailně. „Na Rusko je vyvíjen tlak ze všech stran... Nesmíme slibovat lidem to, co nejsme schopni splnit,“ řekl na sjezdu. „Doba vysokých výnosů z ropy je pryč... Vážení voliči, nevěřte těm, kdo vám budou slibovat hory doly. Bude se mluvit o přerozdělování majetku jako v roce 1917! Moc dobře víme, jak to skončilo. Budou i výzvy k tisku nových bankovek. Ale nikdo vám nepřizná, kolik v takovém případě bude stát bochník chleba v obchodě a jak rychle může být znehodnocen plat, dávky i úspory lidí. Všechno spolkne inflace.“
Generál Ďumin, budoucí vládce Kremlu? Nový hit Ruska spasil Putina před medvědem |
Prezident Putin v současné situaci nemá chuť se příliš opírat o vládu a gubernátory, kteří jsou zodpovědní za nevyplácení mezd v regionech. Podle šéfa Levada-centra Lva Gudkova jsou jeho oporou represivní struktury, což je možné chápat jako reanimaci SSSR. „Nespokojenost lidí se současným životem je zatím ještě kompenzována protizápadními náladami, to je metoda ruského vedení, kterou se brání před nespokojeností společnosti.“
Občané naštěstí pro Kreml zatím nejsou příliš aktivní – spíš upadají do deprese vyplývající podle Gudkova ze zakomplexovanosti a závisti. „Rusové závidí hlavně zkorumpovaným úředníkům, kteří díky své blízkosti k moci mohli urvat tučné kousky. Z toho vyplývá pocit prohry.“ Kvůli protizápadní kampani ve sdělovacích prostředcích padá část hněvu i na občany západních zemí, kterým se daří lépe „na úkor Ruska“.