Rakouský kancléř Werner Faymann v rozhlasové stanici Ö1 řekl, že se EU přihlásila k obsahu dohody, kterou bude třeba ještě dopracovat. Podle něj k závěrům summitu přispělo i rozhodnutí Rakouska stanovit denní limity pro počty přijímaných uprchlíků. „Bez jasného volání Rakouska by nikdy nedošlo k tak intenzivním rozhovorům ani k jednoznačnému rozhodnutí, že konec politiky, která umožňuje běžencům volně procházet přes hranice, bude znamenat i konec balkánské cesty,“ řekl.
Tusk: Turecko bude brát zpět uprchlíky. Končí dny neřízené migrace |
Šéf poslanců německé konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové Volker Kauder v televizi ARD označil závěry summitu za důležitý krok k řešení uprchlické krize. „Nyní musí přijít řešení, které se bude zabývat celým problémem, včetně jeho kořenů,“ řekl. Zdůraznil přitom, že Turecko je pro dlouhodobé snížení počtu přicházejících uprchlíků klíčová země a bez spolupráce s ním se nedá očekávat úspěch. „Přesto ale nelze očekávat, že splníme všechna přání Turecka,“ podotkl.
V podobném duchu se vyjadřují i němečtí komentátoři. „V současnosti lze jen těžko věřit, že bude skutečně zcela naplněno všech 72 podmínek, které Turecko na dohodu navázalo, a že by s nimi byl srozuměn Evropský parlament,“ napsal deník Süddeutsche Zeitung. Podle něj jsou dobré důvody k tomu, že vyjednávání o vstupu Turecka do EU „jsou u ledu“. „Výsledky tohoto summitu by ale mohly znamenat začátek ožehavé, ale nevyhnutelné spolupráce s Tureckem,“ uvedl list.
  |
Turecké požadavky
Rakouský deník Der Standard označil dlouhý seznam požadavků Turecka za důsledek chybné politiky kancléřky Merkelové. „Zřetelně se ukázalo, jaká to byla od Merkelové chyba vsadit všechno na turecké řešení. Prezident (Recep Tayyip) Erdogan může věřit, že si může dovolit všechno. A Evropané k tomu mlčí,“ napsal deník.
Summit EU-Turecko o uprchlících se protahuje, některé země odmítají podmínky Ankary |
Předseda německé opoziční Levice Bernd Riexinger mluvil dokonce o vydírání ze strany Turecka.“Turecko na summitu EU otevřeně slavilo svou silovou pozici. EU je kvůli své nejednotě v uprchlické otázce vydíratelná,“ řekl agentuře DPA.
Kriticky se k závěrům summitu postavila také německá humanitární organizace Pro Asyl. Vadí jí zejména navrhovaný systém vracení běženců, kteří nelegálně dopluli na řecké ostrovy, do Turecka a následné vyzvedávání Syřanů z Turecka a jejich rozdělování v EU. „Mezi uprchlíky nejsou jen Syřané. Není možné takto štvát Syřany proti ostatním uprchlickým skupinám, jako jsou třeba Afghánci a Iráčané,“ řekl šéf organizace Günter Burkhard. Navrhovaný systém podle něj pohrdá lidmi.
‚Krátkozraké a nelidské‘
Plán vracet uprchlíky do Turecka označila za krátkozraký a nelidský také organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Obavy ohledně plánu EU a Turecka, dohodnutého předběžně na pondělním summitu, vyjádřil v úterý také Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle obou organizací by plán měl negativní dopady především na běžence z Afghánistánu a z Iráku.
Plán je podle AI nemorální, nezákonný a nebude dlouhodobě fungovat. Podle organizace ani není možné, aby bylo Turecko označeno za bezpečnou zemi pro občany třetích států. „Turecko nuceně vracelo uprchlíky do Sýrie a mnoho migrantů v zemi žije v bídných podmínkách bez vhodného bydlení. Stovky tisíc dětí uprchlíků nemají přístup ke vzdělání. Turecko ani náhodou nemůže být považováno za bezpečné pro občany třetích států,“ uvedla evropská ředitelka AI Iverna McGowanová.
Ne všichni uprchlíci navíc pocházejí ze Sýrie a Turecko nemá podle McGowanové funkční azylový systém. „Devadesát procent příchozích tvoří kromě Syřanů také Iráčané a Afghánci. Poslat je zpět do Turecka s vědomím, že jejich volání po mezinárodní ochraně nebude nejspíš nikdy vyslyšeno, znamená, že tvrzení EU o ochraně práv uprchlíků jsou jen prázdná slova,“ uvedla McGowanová.
Také podle evropského ředitele UNHCR Vincenta Cochetela přijímá Turecko asi jen tři procenta běženců z Afghánistánu, Iráku a Íránu. „Vracení uprchlíků, kteří v Turecku nezískají ochranu, představuje problém jak z hlediska mezinárodního, tak z hlediska evropského práva,“ řekl Cochetel ve švýcarském rádiu.
Rukojmím Erdogana?
ZPRAVODAJKA LN: |
K výsledkům pondělního summitu Evropské unie a Turecka se polský liberální deník Gazeta Wyborcza ptá, zda Evropská unie paktováním s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem nezradila sama sebe a zda se nestala rukojmím Ankary. Maďarský list Magyar Nemzet se zase podivuje nad tím, že Brusel přivírá oči nad porušováním svobody projevu v Turecku, ačkoli EU lpí na volnosti názorů. O dominantním postavením Turecka a váhavosti EU píší i další evropské noviny, například italská La Repubblica.
„Pouze Turecko může nyní příliv běženců z Blízkého východu do západní Evropy zastavit. A tím zachránit před rozpadem schengenský prostor, který populisté spekulující se strachem z běženců uzavřeli, a zároveň znovu obnovit důvěru v EU. Ale nebude cena, kterou je třeba zaplatit, příliš vysoká? Neznamená pakt s tureckým prezidentem Tayyipem Erdoganem zrazení sama sebe?“ napsal polský deník Gazeta Wyborcza.
„Znamením pomalého obratu bylo to, že (německá kancléřka) Angela Merkelová si před včerejší bruselskou schůzkou demonstrativně netiskla k prsům žádného uprchlíka či migranta, kteří nyní ubíjejí čas ničením plotu na řecko-makedonské hranici či mírumilovně putují z Atén na sever,“ napsal maďarský konzervativní deník Magyar Nemzet.
Turecké úřady převzaly tiskovou agenturu Cihan. Kritizovala Erdogana |
List ale považuje za nejpodivuhodnější to, že Evropská unie, která se holedbá svobodou názorů, v krizové situaci trapně přivírá oči na tím, že turecká vláda minulý týden převzala kontrolu nad nejvýznamnější mediální skupinou v zemi. Podobný názor má rovněž italský deník La Repubblica.
‚Žádná pěkná podívaná‘
„Turecký premiér (Ahmet Davutoglu) přijel do Bruselu s falešným zdáním plachého a trochu zmateného účetního, aby Evropanům hodil záchranný kruh, a ušetřil je tak od katastrofální politické zkázy ve vodách Egejského moře. Ale tak jako každá záchranná akce, má i tato svou cenu. A ta je dost vysoká,“ napsala La Repubblica s tím, že turecký prezident Erdogan dostal další peníze v době, kdy tamní úřady převzaly opoziční deník, který hlavu státu kritizoval.
„Nebyla to žádná pěkná podívaná, co vrcholní politici EU včera předvedli. Byli nejednotní a váhaví ve všem, co se týkalo Turecka v Evropě, Turecka, které vystupovalo jako pán a které si je jisté svou beztrestností,“ dodal italský deník.
„Dvacet měsíců prohlášení o principech, vyslovené pozvání stovkám tisíc migrantů, neúčinná řešení, politické cupování, spěšné budování bariér,“ napsal o dosavadním počínáním EU francouzský deník Le Figaro. „To vše, aby se došlo k politováníhodnému zjištění, že je třeba konečně zavřít zadní vrátka, což je základní podmínka pro otevření oficiální brány,“ dodal deník.
Z dvacetiměsíčního fiaska plyne podle tohoto listu ponaučení, že tíha Německa je ještě více znát, když je na špatné cestě. „A jeho partneři, především Francie, jsou příliš slabí, aby ho přivedli k rozumu,“ dodal deník.
„Každý hráč má velký osobní zájem na řešení, které funguje. EU by sotva mohla mít větší kolektivní zájem,“ napsal britský The Guardian s tím, že ve hře jsou tři základní unijní principy. Za ty považuje řešení problémů kontinentu v rámci spolupráce, volnost pohybu, která je ve veřejném zájmu, a v neposlední řadě víru v evropské hodnoty a dodržování lidských práv. Dosavadní výsledek je ale podle deníku smíšený a spíše chatrný.
