Lidovky.cz

Triumf AfD. Od euroskeptiků k populistickým ‚ochráncům‘ Německa

Zprávy z EU

  11:10aktualizováno  11:17
BERLÍN/PRAHA - Úspěch populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) německá média nazvala „černou volební nedělí“. Strana, jež v neděli zasadila úder politice Angely Merkelové, vznikla sotva před třemi lety. Tedy poměrně nedávno. Své původní ideologii se ale navzdory své krátké existenci vzdálila.

Frauke Petryová, předsedkyně Alternativy pro Německo (AfD). foto: ČTK

Když Bern Lucke a jeho kolegové stranu v roce 2013 zakládali, starý kontinent už pátým rokem trápila dluhová krize, která zanechala hluboké jizvy hlavně na jihu a západě Evropy.

NĚMECKÉ VOLBY

Profesor ekonomie Lucke, někdejší novinář deníku Die Welt Konrad Adam a konzervativní hesenský politik Alexander Gauland, jenž strávil čtyři dekády v táboře křesťansko-demokratické CDU, tehdy spatřovali hlavní problém krize v existenci eurozóny. Řecko, Portugalsko, Španělsko a další zchudlé země podle nich upadly do potíží kvůli tlaku eura.

Euroskeptická strana tak volala po zrušení společné měny a manifest zakladatelů podepsalo bezmála sedmdesát osobností byznysového a akademického světa.

AfD si svým euroskeptickým postojem získala sympatie mezi německými voliči, kteří nesouhlasili s pomocí zadluženým státům, jejichž mnozí obyvatelé navíc ze svých problémů často vinili „německou politiku“ a „kancléřku Merkelovou“. Strana se v roce svého vzniku jen těsně nedostala do spolkového parlamentu. Získala 4,7 procent hlasů, přičemž hranici tvoří procent pět. O rok později už ale získala sedm křesel v Evropské parlamentu.

Frauke Petryová se raduje z volebního úspěchu své strany.
Bjoern Hoecke z AfD neskrývá radost z prvních zveřejněných výsledků hlasování.

Z euroskeptiků populisty

Jenže to už byl rok 2014 a dluhová krize začala pomalu ustupovat. Jakmile opadly obavy z možného kolapsu eura, vytrácela se i předchozí nechuť k Unii – nosné téma německých euroskeptiků.

AfD upadla do vnitrostranických potíží, popularita upadala a krize vrcholila loni v létě odchodem Luckeho. Místo po něm převzala čtyřicetiletá Frauke Petryová, vystudovaná chemická inženýrka, která záhy přejala nově posilující protiimigrantské téma. Jen loni v zemi požádalo o azyl 1,1 milionu přistěhovalců. Av únoru německá vláda oznámila, že do roku 2020 očekává příchod 3,6 milionu běženců.

„Uprchlická krize je pro AfD naprosto klíčová,“ řekl stanici Deutsche Welle politický analytik Hajo Funke. „Strana převzala radikální stanovisko a tato pozice funguje,“ dodal s odkazem na volby v Hesensku minulý týden. Tam AfD zazářila a získala přes třináct procent hlasů.

Zřejmě i pro rétoriku své lídryně Frauke Petryové, která se sice jasně odmítavě vymezuje vůči neonacistické straně NPD, ale například v lednu vyvolala kritiku svým silným výrokem o ozbrojování pohraniční stráže. Petryová uvedla, že „pohraniční stráž by měla mít možnost použít zbraně, aby chránila hranice před nelegálními přechody uprchlíků“. To mnozí brali přímo jako výzvu ke střílení uprchlíků. Šéfka AfD od té doby svá slova zmírnila, což se odrazilo v preferencích strany.

Otázkou ale je, jak se bude AfD chovat v zemských parlamentech. Do koalice se stranou zřejmě nikdo nevstoupí. Lídři tradičních stran to během kampaně několikrát shodně potvrdili.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.