LN: V řeckém Idomeni je na dvanáct tisíc běženců. Navzdory snahám řecké vlády o jejich přesun do táborů ve vnitrozemí odmítají odejít a doufají v otevření hranice. Je šance, že by se pro ně hranice opět otevřela?
Je to problém, jelikož Makedonie je pro uprchlíky pouze tranzitní zemí. Nechtějí v ní zůstat. V roce 2015 přišel více než jeden milion lidí do Německa, Rakouska, Švédska a dalších zemí. Pro tyto země ovšem letos není možné poskytnout tytéž kapacity. Některé země podél západobalkánské trasy jako Rakousko proto omezily počet migrantů, které vpouštějí do země. To však vytváří podél trasy dominový efekt, kdy země jako Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko přijímají podobná opatření. Rozhodnutí Makedonie uzavřít hranici je tedy přímo spojeno s rozhodnutím zemí dál do trase.
Pokud bychom povolili vstup migrantům, kteří právě táboří na hranici, přesunuli bychom jenom celou tuto humanitární krizi o pár kilometrů dál na sever až k Srbsku, jehož hranice jsou také zavřené. Celkové kapacity Makedonie pro to, ubytovat uprchlíky ve dvou záchytných centrech, jednom na jižní hranici a druhém na severní, činí dohromady dva tisíce míst.
LN: Při ochraně hranice makedonským policistům pomáhají jejich čeští kolegové. Nabídly podobnou pomoc i jiné země?
Požádali jsme o bilaterální podporu členských zemí EU při ochraně hranic, o vybavení a pomoc s hlídáním hranice, identifikací a registrací migrantů a také se zajištěním hranice. Zatím byly země visegrádské čtyřky v čele těch, kdo spolu s Chorvatskem, Srbskem, Slovinskem nebo Rakouskem Makedonii pomohly s poskytnutím technického materiálu a systémů a pohraničních hlídek.
První kontingent českých policistů byl poslán do Makedonie 2. února tohoto roku a další kontingent je vystřídal 21. března. V současnosti je v Makedonii dvacet sedm českých policistů, kteří pomáhají makedonské pohraniční stráži, a těšíme se na pokračování této spolupráce. Velmi si této pomoci a podpory, které se nám od České republiky dostává, vážíme.
LN: Říkáte, že se těšíte na pokračování spolupráce. Znamená to, že čeští policisté ještě nějakou dobu zůstanou?
To závisí na konkrétní situaci na hranici a celé migrační trase z Turecka přes Řecko, posléze přes západobalkánské země a dále do EU. Nemůžeme však konstatovat, že by migrace ustala, takže náš závěr je takový, že takováto podpora bude nadále nutná i v průběhu tohoto roku. Misi prodlužujeme s každou rotací o měsíc a půl.
Česká policie na makedonské hranici ‚proslula‘ násilím a vulgaritami, říká dobrovolník |
LN: Aktivisté zasahující na místě nicméně nedávno namítali, že se čeští policisté chovali hrubě při zásahu proti migrantům pokoušejícím se překročit hranici i proti nim samotným a novinářům.
To, co se stalo, je něco, na co už nějaký čas jako makedonská vláda upozorňujeme. Že může dojít k chaotické situaci, pokud se tito lidé budou pokoušet překračovat hranici ilegálně. To se také stalo, když se ji pokusilo přejít asi tisíc migrantů a byli vráceni zpátky do Řecka.
Od srpna jsme registrovali a zastavili asi na 80 tisíc nelegálních přechodů hranice. Podél kritických oblastí byl proto vztyčen plot ve snaze přesměrovat migranty na regulérní hraniční přechody, kde by byli identifikováni a registrováni. To, o co se snažíme, je pustit dál jen lidi, kteří si zaslouží azylovou ochranu, a ne ty, kteří se jen snaží dostat do západní Evropy, aby si tam našli práci.
  |
LN: Nyní ale nemá šanci přejít hranici nikdo bez ohledu na to, z které země pochází nebo proč z ní odešel, je to tak?
Současná situace je taková, ale není to výlučné rozhodnutí Makedonie. Je to rozhodnutí, která začíná u Rakouska. Pokud se Rakousko a další země rozhodnou znovu zavést denní kvóty, zcela jistě bychom témuž počtu povolili přejít hranici dál na sever. Jako kandidátská země EU plně podporujeme koordinovaný přístup při řešení migrační krize. Bohužel jsme ale v uplynulém roce viděli, že určitá řešení nebyla plně implementována a vedlo to k pokračování migrační krize.
LN: Byla kromě aktuální policejní mise diskutována i nějaká jiná forma spolupráce s Českem při zvládání migrace?
Česká vláda přislíbila pro rok 2016 další technickou a materiální pomoc Makedonii vedle již existující hraniční stráže. Požádali jsme o technické vybavení, které potřebujeme k ochraně hranice, a dodali k němu upřesnění. Týká se to především vybavení pro hlídkování, jako jsou automobily a tak dále. Očekáváme tedy, že v nadcházející době bude tato podpora odsouhlasena.
Reportáže LN k uprchlické krizi: |
Migrace bude zřejmě také jedním z témat při nadcházející návštěvě prezidenta Zemana v Makedonii, naplánované na 9. a 10. června. I pokud bychom měli být optimističtí a věřit, že budeme svědky klesajícího počtu migrantů mířících do Evropy, tedy že aktuální plán EU zabral, očekával bych, že v červnu bude migrační krize součástí projednávané agendy. A pokud bychom měli být pesimisty, pak opět zcela jistě bude toto téma na stole.
LN: Jedná se tedy o návštěvu spojenou výlučně s hledáním východisek z migrační krize?
Je to reciproční návštěva prezidenta Zemana v Makedonii poté, co byl makedonský prezident v Praze na oficiální návštěvě v roce 2014. Prezident Zeman také během návštěvy obdrží od makedonské strany vysoké vyznamenání, Řád 8. září (podle Dne nezávislosti Makedonie – pozn. red.), za svůj přínos bilaterálním vztahům s Českou republikou a podporu v otázce vstupu Makedonie do EU a NATO. Česká republika byla jedním z největších a nejhlasitějších podporovatelů Makedonie v tomto ohledu.
Migrační krize je však v těchto dnech hlavním tématem všech jednání. Pokud aktuální plán domluvený mezi EU a Tureckem selže, nebude to problém jen pro Makedonii, ale i pro další země Balkánu. Může to být problém pro Bulharsko nebo Albánii, protože migranti budou hledat jiné trasy, jak se dostat do EU.
