Pokud by záměr podpořilo minimálně sto tisíc Poláků, musí se jím zabývat parlament. Většina jeho poslanců se přitom po loňských volbách řadí ke konzervativní pravici.
A iniciátoři úplného zákazu umělého přerušení těhotenství dostali v posledních dnech prominentní podporu.
Soud přikázal šestnáctileté porodit dítě. Na potrat prý není dost vyspělá |
Kromě katolické církve, jejíž kněží přečetli během nedělní bohoslužby příslušnou výzvu, se na stranu inciativy postavili i vlivní členové konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).
Jak premiérka Beata Szydłová, tak i vůdce PiS Jarosław Kaczyński dali najevo, že by hlasovali v souladu s výzvou polských biskupů a úplný zákaz interrupcí by podpořili. Zároveň ale uvedli, že v případě hlasování by se poslanci PiS nemuseli řídit stranickou disciplínou, ale mohli hlasovat v souladu se svým svědomím.
„Žena, která nenávidí ženy.“ Portrét premiérky Beaty Szydłové jako tváře odmítaných změn, jež zavádí stávající polská vláda.
Přísný zákon
Dosud platný polský zákon o umělém přerušení těhotenství patří k nejpřísnějším v Evropě.
Interrupce v zásadě zakazuje a povoluje je pouze ve třech případech: je-li zjištěno poškození plodu, pokud těhotenství ohrožuje zdraví či život ženy nebo je-li těhotenství následkem znásilnění nebo incestu. Těhotenství pak musí být přerušeno do 25. týdne.
V případě porušení zákazu hrozí lékařům provádějícím interrupce trest ve výši dvou let.
Nový zákon, který chtějí prosadit katoličtí aktivisté, naproti tomu připouští přerušit těhotenství v případě ohrožení života matky. A počítá i s vyšším trestem pro lékaře až do výše pěti let.
Návrh také počítá s finanční pomocí pro matky, jež by musely pečovat o postižené dítě.
  |
Polské statistiky oficiálně vykazují až 1800 potratů ročně. Počet žen, které ale podstupují umělé přerušení těhotenství tajně, ať už doma nebo v sousedních státech, se dle odhadů pohybuje mezi sto tisíci až sto padesáti tisíci.
Historik zkoumal temné stránky polských dějin. Není vlastenec, trestá ho vláda |
Kritici současné zákonné úpravy ale poukazují na skutečnost, že umožňuje lékařům uplatnit v souvislosti s umělými potraty tak zvanou „výhradu svědomí“. Ta jim dovoluje odmítnout provedení interrupce, pokud je v rozporu s jejich přesvědčením, a to iv případech, že by byla splněna některá ze tří podmínek, kdy zákon přerušení těhotenství povoluje.
Přísnější než v Íránu
Možnost, že by mohly být interrupce v Polsku postaveny zcela mimo zákon, přivedla v minulých dnech do ulic i odpůrce jakéhokoli dalšího zpřísňování zákona. Demonstrace svolala nová levicová strana Razem (Společně) prostřednictvím sociálních sítí.
Minulou neděli se tak konala v řadě polských měst protestní shromáždění. Například ve Varšavě, kde se konalo na prostranství před budovou polského Sejmu, přišlo několik tisíc lidí.
Řada z protestujících měla s sebou ramínko, které se stalo symbolem nesouhlasu s plány na úplný zákaz potratů. Aktivisté tím chtějí vyjádřit, že jejich úplným zákazem by se zvýšilo riziko, že umělé potraty budou prováděny pokoutně a bez odborné asistence lékařů.
Jedna z žen demonstrující ve Varšavě byla citována polskými médii se slovy, že prý dokonce zákony v Íránu jsou ohledně interrupcí liberálnější než polské.
Women in Poland storm out of church over proposed abortion ban https://t.co/RLB4qw9Qaw pic.twitter.com/poAuDESpBb
— Huffington Post (@HuffingtonPost) 6. dubna 2016
Pochybují i konzervativci
Avšak pochybnosti, zda je nyní vhodná doba pro přijetí podobného zákona, se ozývají i mezi konzervativci.
Například polský vicepremiér a ministr pro vědu Jarosław Gowin varoval, že zákaz potratů by „mohl vést k rebelii, v jejímž důsledku by mohlo za několik let dojít k úplné liberalizaci zákona“.
Proto by se prý jakékoli změny stávajícího stavu neměly provádět bez předchozí „vyzrálé a klidné debaty“, uvedl ministr v rozhovoru pro veřejnoprávní televizní stanici TVP.
