S příchodem jara se ve výlohách mnoha newyorských restaurací objevují tradiční vývěsní cedule: „Potřebujeme pomocnou pracovní sílu“. Často se ale jedná o plný úvazek. Potenciální zaměstnanec ví, do čeho jde. Nemůže očekávat žádné sociální benefity jako například zdravotní pojištění, placené přesčasy či garantovanou dovolenou. Přesto může díky spropitnému vydělat slušné peníze.
„Od majitele dostávám pět dolarů na hodinu. Je to žebrota, ale když máme plno, mohu za večer vydělat tři stovky,“ říká mi v brooklynské čtvrti Park Slope Martin George, který ve volných chvílích studuje herectví.
Revoluční změna
George od svého zaměstnavatele v restauraci dostává dokonce méně, než je federální vládou požadovaná minimální mzda. Ta je dnes celostátně ustanovena na částce 7,25 dolaru, a to už od roku 2009. Jednotlivé státy se nicméně nemusí touto fixní částkou řídit a mzdu mohou libovolně navyšovat. A New York spolu s Kalifornií je dnes v popředí revoluční změny – zákonodárci obou těchto liberálních států schválili navýšení minimální mzdy na 15 dolarů v rozmezí následujících pěti až sedmi let. V historii USA žádný stát nenavýšil mzdu o tolik dolarů tak jako teď Kalifornie a New York.
Kuřáci marihuany vyjdou z věznic. Reforma chce zmínit drakonické tresty |
Konkrétně v New Yorku musí firmy, které zaměstnávají jedenáct či více lidí platit 15 dolarů na hodinu počínaje rokem 2019, za hranicemi města se mzda navýší od roku 2022. Kalifornie rovněž schválila postupné navyšování mzdy s tím, že 15 dolarů musí platit firmy, kde pracuje 25 či více lidí, a to od 1. ledna 2023. Je nutné dodat, že v kalifornském zákoně o navýšení mzdy stojí, že v případě recese či ekonomického propadu se mzdy mohou „zmrazit“. Více peněz by rovněž měli dostávat Američané žijící v dalších dvou liberálních státech, v Oregonu a Massachusetts.
Konzervativní státy sázejí na opačný trend - tedy na malé navýšení minimální mzdy nebo vůbec žádné. Lidé žijící ve státech jako Jižní Karolína, Texas, Utah, Kansas, Wyoming, Kentucky, Indiana, Alabama, Mississippi či Louisiana tak i nejméně v roce 2018 mohou vydělávat jen 7,25 dolaru na hodinu.
Všechny výše uvedené státy jsou tradičně konzervativní. Pouze pár liberálních států jako Pensylvánie, Maine, Nové Mexico a Wisconsin (zde vládne konzervativní guvernér a někdejší republikánský kandidát na prezidenta Scott Walker) rovněž nehodlá s minimální mzdou hýbat.
Život na hraně
„Faktem je, že občas nevydělám vůbec nic. Jsou ale večery, kdy splatím nájem za dvě noci a zbytek měsíce vydělávám jen do kapsy,“ říká herec Martin George, který upřednostňuje rizikový styl života před, jak říká, „mizernou stabilitou“. „V takovém Kansasu například nemám šanci zbohatnout,“ dodá s tím, že jeho newyorský životní styl je sice často životem na hraně, cítí ale naději na občasný skvělý výdělek.
Kansas je v americké populární kultuře často spojován s šedivým životem bez dobrodružství a vzrušení. Tento středozápadní stát nicméně může posloužit za příklad té části Ameriky, kde místní politici upřednostňují filozofii minimálních legislativních zásahů do života obyvatel.
‚Horší byla jen epidemie AIDS.‘ Svět ztracené generace bělochů se hroutí |
Kansas podobně jako další konzervativní státy na středozápadě či jihu USA rovněž vyznává politiku nízkých či dokonce neexistujících daní. Tato strategie sice umožňuje lidem v Kansasu ušetřit část peněz a finančně pomáhá majitelům firem, stát ale na druhé straně nemá peníze, které by mohl investovat do vzdělání, infrastruktury či zdravotní péče.
Kansaský nejvyšší soud dokonce nedávno investice do vzdělání označil za neústavně nízké a nařídil uzavření škol v chudých oblastech Kansasu, pokud zákonodárci těmto školám nedají více peněz. Odpověď republikánských politiků na sebe nedala dlouho čekat: pokud soud nepřestane být aktivistický, bude to tato instituce, která nedostane peníze na provoz.
Cesta do práce. Obyvatelé New Yorku v metru (ilustrační snímek).
Zdejší konzervativní politici jednoduše věří a sázejí na svobodný trh, který je oproštěn od regulací, finančních podpor či byrokratických nařízení. Umělé navyšování minimální mzdy je tu vykládáno jako první krok, který povede k zatěžování rozpočtu firem a v důsledku k úbytku pracovních sil a posilování černého pracovního trhu.
Podobně na navyšování mzdy reaguje i respektovaný konzervativní deník The Wall Street Journal, který nedávno ve svém editorialu v souvislosti s „kalifornským nezodpovědným experimentem“ napsal, že navyšování mzdy na 15 dolarů povede k rozšiřování sociální nerovnosti. Podle listu řada chudých lidí ztratí práci, protože si je jejich zaměstnavatelé nebudou moci dovolit a raději tedy najmou nelegální imigranty, kteří se spokojí s velmi nízkou mzdou.
Silicon Valley versus Fresno
Liberální deník the New York Times stojí na druhé straně argumentační linie – navýšení minimální mzdy vehementně podporuje. List ve svém vlastním editorialu poukázal na fakt, že v posledních dekádách se mzdy i přes zvyšující se produktivitu práce nijak nenavýšily. Podle The New York Times by se tak dnešní průměrná mzda měla v souladu s robustní produktivitou pohybovat kolem 36 dolarů za hodinu a minimální mzda kolem 18 dolarů.
Kalifornie v blízké budoucnosti ukáže, zda zdejší navýšení mzdy bylo prozíravým politickým rozhodnutím, jež povede k lepším životním podmínkám daleko většího počtu Američanů, nebo propadákem, který naopak řadu Američanů ponoří ještě hlouběji do chudoby.
Kalifornii přitom není možné vnímat jako hegemonické území. V San Francisku je dnes například průměrná mzda 26 dolarů na hodinu a jen pár pracovních míst, například umývač nádobí, pokladník či zaměstnanec rychlého občerstvení, je dnes odměňováno hodinovou mzdou pod 15 dolarů. Směrem na sever od San Franciska v oblastech kolem města Fresno se ale tento seznam hůře placených zaměstnání rozšiřuje. Pod 15 dolarů tu vydělávají například i učitelé či zdravotní sestry, tedy lidé na pracovních místech spojovaných se střední třídou.
Autor je spolupracovníkem Lidových novin.
