Bylo 30. března, 4 hodiny ráno. Akram Ajlisli se zrovna chystal na literární festival Incroci di Civiltà do italských Benátek. Doprovázen svým synem prošel kontrolami na letišti v hlavním městě Ázerbajdžánu Baku a chystal se nastoupit do letadla.
‚Nebojím se smrti. Ale doufám, že můj muž přežije a dcera nebude sirotkem‘ |
Tehdy ale přišel problém. „Pohraniční služba mi řekla, že nemohu odcestovat a aniž by mi sdělila důvody, na pět hodin mě zadržela,“ popisuje Ajlisli ve stanovisku zveřejněném na serveru Index of Censhorship.
„Kolem 9:30 ráno jsem byl převezen do vazby letištní policie a falešně obviněn z výtržnictví na veřejnosti, z toho, že jsem bránil pohraniční službě v práci a z obtěžování dalších cestujících. V policejní vazbě jsem byla držen přes 10 hodin a vyslýchán,“ rekapituluje svou zkušenost.
„Později večer, vedoucí směny pohraniční služby, mladý muž atletického vzrůstu, mě absurdně obvinil, že já, 78letý spisovatel chatrného zdraví a s nemocným srdcem, jsem ho praštil do hrudníku tak silně, že jsem mu způsobil modřinu,“ dodává. To se mělo podle Ajlisliho stát v místnosti, kde byli jen oni dva. Nenacházely se tam ani žádné kamery, které by mohly obvinění příslušníka pohraniční služby potvrdit či vyvrátit.
Being persecuted by the #Azerbaijani authorities #AkramAylisli sends open letter to Aliyev https://t.co/KTZquzkwG8 pic.twitter.com/iL5l6pPJOE
— Araks Kasyan (@AraksKas) April 20, 2016
Po incidentu bylo proti Ajlislimu zahájeno trestní řízení. Obviněn byl z výtržnictví. Ajlisli se ale rozhodl, že si to nenechá líbit - vzal tedy pero a napsal samotnému prezidentovi Ilhamu Alijevovi. V něm mu vysvětlil celou situaci a poukázal na obvinění, že uhodil pětatřicetiletého vzrostlého muže. Na závěr prezidenta žádal, aby zrušil trestní řízení, které bylo proti němu na základě tohoto incidentu vedeno.
„Následně, navzdory všem mým očekáváním, se má situace rapidně zhoršila,“ svěřil se organizaci Index of Censorship. Obvinění z výtržnictví totiž bylo přeformulováno na obvinění z odporování autoritám s použitím násilí. Za to Ajlislovi hrozí až tři roky vězení.
10 tisíc eur za uřezané ucho
Ne vždy ale Ajlisli čelil nepřízni ázerbajdžánského režimu. Ještě 5 let zpátky se pyšnil národními vyznamenáními a od prezidenta Alijeva měl za odměnu přidělený důchod. Jeho texty byly zařazeny ve školních osnovách a byl mu přidělen titul „Lidový spisovatel“.
V Ázerbájdžánu zatýkali oponenty. Zadrželi obhájce lidských práv Alijeva |
Vše se ale změnilo v roce 2012. Tehdy Aljisli vydal knížku s názven „Kamenné sny“. V ní popisoval masakry Arménců, k nimž docházelo v Baku na přelomu devadesátých let minulého století. Hned posléze byl označen za anti-Ázerbajdžánce a začalo se spekulovat, zda nemá arménský původ. Jeho knihy se začaly veřejně pálit, prezident Alijev, jehož otce v knize Ajlisli také kritizuje, mu sebral veškeré výhody a vyznamenání. Jeho jméno bylo ze školních osnov vymazáno a předseda provládní strany Hafíz Hacijev dokonce nabídl odměnu ve výši 10 tisíc eur komukoliv, kdo Ajlislimu uřeže ucho. Nálady namířené proti němu nicméně postihly i Ajlislovu rodinu. Jeho žena i syn přišli o práci, před jejich domem se konala protestní shromáždění.
Ajlisli přesto svou novelu obhajuje a vnímá ji jako vstřícný krok k normalizaci vztahů s Arménií. To ocenili také mnozí akademici, kteří jej v roce 2014 nominovali na Nobelovu cenu míru.
V Ázerbajdžánu ale bude Akram Ajlisli zřejmě již navždy personou non grata. „Úředníci, které jsem znal roky, se mě stále bojí pozdravit,“ cituje jej deník The Guardian.
„Navzdory tomu všemu se ale pořád držím, protože v této zemi mám stále tisíce čtenářů. A těm vděčím za to, že mě dostali tam, kde teď jsem,“ uzavírá.
