Poprvé za čtyřicet let od pádu frankistické diktatury rozpustil parlament a vypsal nové volby přímo král, předtím je vyhlašoval premiér, prostřednictvím královského dekretu. Nyní byl prvně použit paragraf ústavy o výjimečné situaci, v níž po uplynutí dvouměsíční lhůty od prvního hlasování o důvěře premiérskému kandidátovi nikdo důvěru poslanců nezíská.
V parlamentních volbách 20. prosince totiž žádná ze dvou tradičních stran španělské politické scény (lidovci a socialisté) nezískala dost mandátů pro to, aby mohla sama sestavit vládu jako tomu bývalo v předchozích letech. Hlasy jim ubraly nové strany liberální Ciudadanos a radikálně levicová Podemos, které v kampani těžily z nespokojenosti Španělů s ekonomickou situací, zejména s nezaměstnaností.
  |
Jako vítězná vyšla z voleb Lidová strana (PP) premiéra Mariana Rajoye, jemuž dal v lednu král jako prvnímu nabídku sestavit vládu. Rajoy to ale vzhledem k rozložení sil v novém parlamentu odmítl, a tak šanci dostal začátkem února předseda druhé nejsilnější strany socialista Pedro Sánchez. Tomu se ale nepodařilo vyjednat dostatečnou podporu jiných stran, a tak začátkem března důvěru poslanců nezískal.
Adiós, staré Španělsko! Přicházejí mladí a krásní, aby změnili zemi |
Ani následná jednání stran ve dvouměsíční lhůtě, která uplynula v pondělí, nevedla k uzavření dost silné koalice, takže král už nikoho jiného na premiéra nenavrhl.
Nová volební kampaň začne oficiálně 10. června a skončí 24. června. Nový parlament by měl zasednout poprvé 19. července. Poté se král opět sejde s lídry stran, aby některého z nich navrhl na premiéra. Kandidát bude muset opět v Kongresu poslanců požádat o důvěru.
Pokud by se ale volby konaly nyní, dopadly by podle odhadů společnosti Metroscopia skoro stejně jako v prosinci.
