O návrhu komise bude jednat europarlament a také členské země EU, kde nemá podobné řešení jednoznačnou podporu.
Pozoruhodný pokrok
Místopředseda komise Frans Timmermans řekl, že rozhodnutí EK umožní členským státům a Evropskému parlamentu víza do června zrušit, pokud Ankara splní zbývající unijní podmínky.
Příslib Evropské unie Turecku, že může při splnění všech podmínek dosáhnout ke 30. červnu bezvízového styku, je významnou součástí dohody, kterou v březnu EU uzavřela s Ankarou ve snaze snížit počty migrantů připlouvajících přes Egejské moře do Řecka. Turecko se zavázalo, že běžence začne přebírat zpět. Unie za to slíbila obnovení zamrzlých přístupových rozhovorů či finanční pomoc ke zlepšení situace v tureckých uprchlických táborech. EU má také za každého z Řecka vráceného Syřana přesídlit na své území jiného syrského uprchlíka, kterých je nyní v Turecku více než 2,5 milionu. |
„Turecko učinilo pozoruhodný pokrok v plnění podmínek ke zrušení víz, obzvláště v posledních týdnech. Stále je však naléhavě nutné v práci pokračovat, ale pokud Turecko nynější postup zachová, mohou být splněny i zbývající podmínky,“ řekl Timmermans.
Turky za jejich tempo plnění unijních podmínek ocenil i eurokomisař pro vnitro a migraci Dimitris Avramopulos, který stejně jako Timmermans upozornil, že stále ještě zbývá dořešit některé body. „S porozuměním toho, že všechna kritéria budou naléhavě splněna, se komise rozhodla navrhnout, aby Turecko bylo zařazeno na seznam bezvízových zemí. Komise bude samozřejmě nadále sledovat plnění zmíněných podmínek,“ řekl Avramopulos.
72 podmínek
Zpráva o pokroku v plnění podmínek, kterou ve středu komise přijala, obsahuje i opatření, které Turecko na své cestě za zrušením víz ještě musí učinit. Unie stanovila celkem 72 technických podmínek, které Turecko musí před zrušením víz splnit. Zcela otevřených zůstává podle Timmermanse ještě pět kritérií. Jsou to boj proti korupci, ochrana dat, spolupráce soudů s unijními státy, spolupráce s Europolem a protiteroristické zákony.
Již nyní je podle komise jasné, že Turecko nestihne včas zavést biometrické pasy, které jsou pro bezvízový styk podmínkou. Ankara ale bude přechodně vydávat biometrické pasy s krátkou dobou platnosti a od října pak již řádné pasy, které budou zcela odpovídat standardům EU.
Dohoda EU s Ankarou. Na snímku evropský komisař pro otázky migrace Dimitris Avramopoulos a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Pokud Turecko všechny podmínky splní a členské státy spolu s Evropským parlamentem bezvízový styk odsouhlasí, budou moci turečtí občané s biometrickými pasy cestovat do schengenského prostoru bez víz. Jeho součástí je s výjimkou Británie a Irska celá EU a také neunijní státy Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko. Zrušení víz pro Turky se bude týkat pobytů do 90 dní.
Reforma dublinského systému
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans novinářům rovněž připomněl, že v migrační krizi bylo v důsledku nedostatků stávajících pravidel několik zemí EU vystaveno „neuvěřitelnému“ tlaku. Řecko, ale také Itálie, v minulých měsících zvládaly tisíce příchozích jen s krajními obtížemi.
Celá ve středu navržená reforma systému tak podle něj směřuje k opravě těch částí existujícího takzvaného dublinského systému, které se nyní ukazují jako nefunkční. Komise dnes navržené novinky označuje za „spravedlivější systém, založený na solidaritě“.
Migrantka suší prádlo na plotě z ostnatého drátu, který přehrazuje hranici mezi Řeckem a Makedonií (Idomeni).
Česká republika patří mezi státy, které plány na přerozdělování žadatelů o azyl jednoznačně odmítají a loni byly přehlasovány v otázce podobného mimořádného opatření. Především země ze středu a východu EU totiž poukazují na nefunkčnost přerozdělování žadatelů o azyl dlouhodobě, některé se kvůli věci obrátily na unijní soud.
Timmermans ale prohlásil, že pokud osmadvacítka nenajde způsob, jak se při zvládání uprchlické krize podělit o odpovědnost, tak nakonec krizi žádný člen EU sám o sobě nezvládne.
Schválení návrhu může trvat i léta
Jednání členských zemí o středečním návrhu může trvat několik let, naznačovali v minulých dnech diplomaté. Velká Británie a Irsko se mohou rozhodnout, zda se budou na novém systému podílet.
„Buď budeme této výzvě čelit společně, nebo vůbec rezignujeme na to, že se jí budeme zabývat. S těžkými důsledky pro všechny. Protože jestli nebude solidarita zde, tak velmi brzy nebude nikde, ani v jiných oblastech,“ varoval Timmermans. Celý evropský projekt by tak podle něj dostal velkou ránu.
Turecká hlídka zabránila člunu migrantů v cestě do Evropy.
Základem návrhu komise je „opravný mechanismus“, který automaticky určí, že některý stát čelí neúměrně vysokému počtu žádostí o azyl. Příslušná referenční hodnota, tedy normálně zvládnutelný počet žádostí, má podle představy komise stejnou měrou záviset na bohatství a velikosti populace dané země.
Pokud v konkrétním státu bude podáno žádostí o azyl nad 150 procent této hodnoty, budou všichni další žadatelé přerozdělováni podle stejně určené kvóty mezi ty další členy EU, kde jsou počty žádostí nižší než jejich referenční hodnota. Mechanismus bude platit do té doby, než se v dotyčné zemi množství žadatelů opět sníží pod 150 procent referenčního počtu.
Výkupné 250 tisíc
Členská země má také mít možnost dočasně se z automatického mechanismu vyplatit. Částku 250 000 eur bude ale muset platit za každého „svého“ žadatele o azyl té zemi osmadvacítky, která se tohoto člověka ujme, navrhuje unijní exekutiva.
Timmermans v této souvislosti připomněl mnohdy neúměrnou zátěž, kterou v důsledku migrační krize nesou některé místní či regionální komunity. Právě jim by měly pomoci peníze od zemí, které se z „výjimečných důvodů“ nebudou na systému podílet.
Bezvízové cestování pro Turky? Brusel Ankaru ocenil a chystá návrh |
Vysoká částka, o níž někteří unijní činitelé v minulosti mluvili jako o pokutě či trestu, je podle něj naopak „výrazem solidarity“ a zohledňuje dlouhodobé náklady na azylanta, včetně oblastí jako bydlení, školství či zdravotnictví.
Slučování rodin a azylová agentura
Návrh předpokládá zachování existujícího pravidla o slučování rodin, v takovém případě žádost o azyl posuzuje ten stát, kde má žadatel rodinu. Systém posuzování žádostí má být efektivnější.
Žadatelům o azyl má být také znemožněn takzvaný „druhotný“ pohyb po unijním území - například tím, že budou mít nárok na podporu ve zboží a jen na určitém místě a také budou čelit „proporčním důsledkům“ v případě, že pravidla poruší.
Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos před novináři připomněl rovněž plán reformy unijního systému Eurodac, tak aby bylo možné lépe uchovávat data o občanech třetích zemí, kteří v EU pobývali neregulérně.
Součástí změn má být také přeměna stávajícího Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO) v budoucí Evropskou agenturu pro azyl s posílenými pravomocemi a rozšířenou působností.
