Psal se únor 2014, když se k jihoruskému Soči na dva týdny upřely zraky celého světa. Černomořské letovisko, obklopené horami, bylo tehdy dějištěm nejdražších olympijských her v historii. A chloubou prezidenta Vladimira Putina, za nímž se tam sjížděli světoví politici.
Kde ty (před)loňské sněhy jsou, chtělo by se ovšem říci. Olympijská vesnice dnes chátrá a drahé hotely zejí prázdnotou.
Mír mezi Moskvou a Tokiem? Japonský premiér chce řešit spory s Putinem |
Jedno se však nezměnilo. Cizí státníci si v Soči poslední měsíce skoro podávají dveře. Od ruské anexe Krymu se totiž jihoruské letovisko stalo cílem zahraničních delegací, jejichž návštěva nejmocnějšího muže Ruska přímo v jeho sídle v Kremlu by nevysílala žádoucí obrázek.
Za poslední rok se tak v Soči stihli na oficiálních setkáních s ruským prezidentem vystřídat třeba americký ministr zahraničí John Kerry, saúdský ministr obrany, korunní princ Abú Dhabí, kazašský prezident Nursultan Nazarbajev a další.
Plán spolupráce
V pátek tam na oficiální návštěvu míří také japonský premiér Šinzó Abe. Oněch pár hodin, které japonský ministerský předseda v Soči stráví, bude ale spíše připomínat tanec mezi vejci.
  |
Mimořádně pozorně totiž jeho návštěvu sledují zejména ve Washingtonu, pro něhož je ostrovní císařství jedním z nejbližších spojenců. Navíc už za tři týdny se v japonské Ise-Šimě uskuteční setkání lídrů skupiny G7, elitního klubu ekonomicky nejvyspělejších zemí světa, který před dvěma lety Rusko ze svých řad vyloučil kvůli anexi Krymu.
Premiér Abe přitom hodlá na páteční schůzce podle japonské veřejnoprávní stanice NHK předložit ruskému prezidentovi osmibodový plán prohlubování spolupráce mezi zeměmi. Sbližování se má mimo jiné dotknout energetiky nebo dopravní infrastruktury.
Právě tímto směrem totiž Tokio upírá naděje na snížení energetické závislosti na svém největším, odvěkém rivalovi – na Číně. Rusko dnes pokrývá pouze zhruba deset procent japonské spotřeby ropy a zemního plynu.
Jde přitom o oboustranně výhodný obchod. Mezinárodními sankcemi a nízkými světovými cenami ropy zkoušená ruská ekonomika případné prohloubení vazeb s Japonskem jen uvítá.
A dobře poslouží Abeho návštěva i Kremlu, jenž se po anexi Krymu a vypuknutí konfliktu na východní Ukrajině dostal do značné izolace v mezinárodním společenství. Příjezd japonského premiéra je v Rusku i za hranicemi silným argumentem, jak prostřednictvím televizních kamer vyslat zprávu, že zas tak zlé to přece jen se vší tou izolací nebude.
Mírovou dohodu nemají ani 70 let od konce války
Lukrativní nabídka, s níž japonský premiér podle médií hodlá přijít, se však zdá být ještě jedním. Návnadou na mnohem větší úlovek, jenž by mohl přijít na podzim s možnou návštěvou ruského prezidenta přímo v Japonsku – na jižní Kurilské ostrovy neboli Severní teritorium, jak Tokio označuje toto sporné území.
Nebezpečný rozkol v jakuze ohrožuje ulice Japonska krvavou válkou gangů |
Sovětský svaz na konci druhé světové války čtveřici nejseverněji položených ostrovů obsadil s odkazem na dohodu mocností na Jaltské konferenci. V poválečných letech pak odtamtud nechala Moskva deportovat na sedmnáct tisíc Japonců. Tokio ovšem ruskou suverenitu nad územím nikdy neuznalo a považuje ostrovy nadále za své.
Sověti se sice dekádu po válce v deklaraci zavázali, že území Japonsku po podpisu mírové dohody předají. Na ten však už nikdy nedošlo. Ani sedmdesát let od konce války Moskva s Tokiem mírovou dohodu nepodepsaly.
Není přitom žádným tajemstvím, že současný japonský premiér Abe by se rád zapsal do historie jako ten, kdo navrátil ostrovy do područí Tokia. Dotáhl by tím tak do konce celoživotní úsilí svého otce – Šintaróa Abeho, nejdéle úřadující ministra zahraničí v poválečné éře císařství.
Premiér Abe, na jehož adresu nezřídka zaznívá kritika za údajný nacionalismus, opakovaně vyjádřil vůli dosáhnout konečného urovnání teritoriálního sporu ještě do konce stávajícího funkčního období. V médiích se po loňské návštěvě německé kancléřky Angely Merkelové v Japonsku objevily spekulace, že kvůli nedořešenému sporu s Moskvou o ostrovy dokonce údajně odmítl její návrh na vstup země do NATO.
