Jen 25 kilometrů na východ od běloruské metropole Minsku má vyrůst obří logistické centrum, které bude představovat hlavní uzel při cestě čínského zboží na evropské trhy. Číňané budují nové obchodní koridory do Evropy a právě jejich součástí se Minsk za každou cenu chce stát. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ostatně i proto přesně před rokem pozval na návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a dohodnul se s ním nejen na tučných půjčkách, bez kterých by běloruské hospodářství upadlo do fatálních problémů, ale i na tom, že Bělorusko bude „hlavní platformou při realizaci projektů čínské Hedvábné stezky“.
Čínský Alibaba má políčeno na Bulharsko. Pod závojem tajnůstkářství |
Základna k takovému záměru v Bělorusku už existuje. Jedná se o velkolepý projekt čínsko-běloruského průmyslového parku Veliký kámen. Tento týden na místo dorazil vůbec první nákladní vlak z Číny s jedenačtyřiceti kontejnery stavebního materiálu. S velkým rozmachem se tak začíná stavět objekt, který by za 30 let měl zaujímat plochu 8048 hektarů a mělo by v něm pracovat až 120 tisíc lidí.
‚Výroba budoucnosti‘
Nejvíc ale čínské obchodníky zajímají zvláštní předpisy včetně daňových úlev. Nikde v Bělorusku nebude tak výhodné podnikat jako ve Velikém kameni. Ti, kteří se zde usadí, budou osvobozeni od daně na půdu, majetek a zisk, platit nebudou ani celní poplatky při dovozu výrobního zařízení. Prezident Lukašenko má o cílech zvláštní ekonomické zóny, která se stane největším čínským projektem svého druhu v Evropě, ještě jiné představy než jen jako o novém daňovém ráji – podle něj by zde měla být největší koncentrace vysokých technologií na světě. Prý se k Minsku přenese výroba budoucnosti.
  |
Jako první má vzniknout právě logistické centrum určené pro čínské zboží, které bude dále exportováno na evropské trhy. Podle čínského vládního listu Žen-min ž’-pao nyní „rychle roste počet železničních souprav mířících z Číny do Evropy přes hraniční přechod Erlyan – Hohhot“. Od prosince 2013, kdy začal tento koridor fungovat, projelo přes největší čínsko-mongolský přechod 117 vlakových souprav. Nyní se počet vlaků zvyšuje – každý týden tudy do Evropy projedou dvě vlakové soupravy s textilním zbožím a elektronikou.
Pečlivý výběr partnera
Bělorusko sehraje klíčovou úlohu i při maximálním využití dalšího koridoru. Vlak, který zdolal 18 tisíc kilometrů, aby do průmyslové zóny u Minska přivezl z čínského Baodingu stavební materiál, byl totiž zároveň prvním, který zahájil provoz na tzv. východním dopravním koridoru spojujícím severočínskou provincii Hébei s Minskem. Cestu zdolal za 16 dnů. Předpokládá se, že do Běloruska přijedou od nynějška nejméně dva vlaky týdně.
Číňané pronikají do Latinské Ameriky. S ‚dvorkem USA‘ mají smělé plány |
Korporace China Merchants Group hodlá do stavby logistického centra vložit 500 tisíc dolarů. S dalšími milióny přijdou čínské firmy ZTE a Zoomlion. Speciálně vybavená platforma pro kontejnery o rozloze 20 tisíc metrů čtverečních se již stavět začala. Hned vedle ní na ploše 52 tisíc metrů čtverečních vyrostou koncem července 2016 sklady. Podle Vladimira Žarichina i Institutu zemí SNS si Peking partnery pečlivě vybírá – má rád stabilní země se silnými vůdci. „Alexandr Lukašenko stabilitu zajišťuje,“ uvedl.
