„Dlouhodobě zastávám názor, že k historickým událostem by se měli vyjadřovat historici, nikoli politici,“ sdělil prostřednictvím svého mluvčího předseda Sněmovny Jan Hamáček.
Němci rozhodli: Masakry Arménů byly genocida. Turecko odvolalo velvyslance |
Zeman při schůzce se Sargsjanem a při jednání národních delegací Česka a Arménie připomněl, že on sám již dříve vyvražďování Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu označil. Sargsjan mu za jeho postoj poděkoval. Zeman rovněž nabídl Arménii a Ázerbájdžánu mírová jednání v Praze ohledně jejich sporu o Náhorní Karabach.
Soukromý názor
O masakru Arménů jako o genocidě hovořil Zeman v lednu 2014 při Sargsjanově návštěvě Prahy. Podle tehdejšího vyjádření Hradu šlo o Zemanův soukromý názor. Česko se k zemím uznávajícím události za genocidu nepřidalo. Tehdejší dění odsuzuje, ale záležitost by podle něj měla zůstat v rukou historiků.
Zeman při středečním jednání v Jerevanu prohlásil, že má rád přímé vyjadřování. Očekává proto, že po jeho návštěvě Arménie turecký velvyslanec opustí Česko, stejně jako opustil nedávno Německo.
  |
Turecko coby nástupce Osmanské říše odmítá interpretovat více než sto let staré události jako genocidu. Tvrdí, že údaj o 1,5 milionu ztracených arménských životů je nadsazený a že mrtví byli oběti občanské války, nikoli genocidy. Ankara minulý týden kritizovala rezoluci, ve které masakr za genocidu označili němečtí poslanci. Ankara reagovala odvoláním svého velvyslance z Berlína ke konzultacím, což je v diplomatické
Pochody smrti, lágry, upalování. Dědictví arménské genocidy tíží i po sto letech |
Jerevan udává, že vyvražďování nepřežilo až 1,5 milionu lidí. Ankara důrazně odmítá označit události za genocidu a tvrdí, že počet mrtvých je nadhodnocený. Navíc je považuje za oběti občanské války, nikoli genocidy.
Naposledy toto vyvražďování nazvalo genocidou Německo v rezoluci, kterou minulý týden přijali němečtí poslanci, což vyvolalo odmítavou tureckou reakci.
