Lidovky.cz

Belgičan prosí o smrtící injekci. Nemůže se smířit se svou homosexualitou

Svět

  6:00
BRUSEL - Sébastien je na světě 39 let - a co se jeho týče, je to již příliš dlouho. Touží po smrtící injekci, která by ukončila jeho mnohaleté martyrium způsobené homosexuální orientací, s níž se neumí smířit. „Je to neustálé utrpení, jako být vězněm ve vlastním těle,“ popsal Belgičan v rozhovoru pro BBC. O možnost ukončit svůj život v rámci zákonné eutanazie však zatím žádá marně.

„Potkal jsem chlapce a bláznivě se zamiloval.“ Sébastien v reportáži BBC. foto: BBCReprofoto

Umírání se Sébastien (jméno bylo redakčně změněno - pozn. red.) nebojí. „Ten okamžik, kdy mi do paže zapíchnou kapačku - to mi starosti nedělá. Pro mě je to jen druh anestezie,“ tvrdí.

Nebojí se ani smrti; jak říká, už dávno se stala pevnou součástí jeho života. „Vždycky jsem myslel na smrt. Když se ohlédnu za svými nejranějšími vzpomínkami, vždycky v mých myšlenkách byla,“ vysvětluje.

‚Nikdy se s tím nesmířím‘

Strach má Sébastien z něčeho docela jiného - má hrůzu sám ze sebe. Když mu bylo patnáct let, zamiloval se do stejně starého chlapce, jenže láska mu nepřinesla žádné potěšení. Naopak: „Bylo to pro mě nesnesitelné. Nechtěl jsem být gay.“

‚Jsem kněz - a gay‘. Vatikánský whistleblower rozklížil homosexuální katolíky

Traumatické sebeodmítání přerostlo v ochromující depresi, ještě prohloubenou problematickým rodinným prostředím, kterému dominovala vážně nemocná matka trpící demencí a katolický étos, svěřil se reportérovi BBC. „Všechno se to na mně podepsalo. Byl jsem extrémně osamělý a odtažitý, měl jsem obrovské fyzické zábrany - bál jsem se vyjít ven, bál jsem se být vidět, bál jsem se pořád. Neustálý pocit hanby a únavy, přitahován k lidem, ke kterým vás to přitahovat nemá - jako by všechno bylo pravým opakem toho, co jsem si přál.“

Po sedmnácti letech intenzivní terapie, která mu nijak neulevila, vidí Sébastien už jen jednu jedinou cestu: dobrovolnou smrt. Jeho sexuální orientace mu prý způsobuje nesnesitelné utrpení, a jemu už došly síly bojovat. „Nesmířím se s tím. Nikdy se s tím nedokážu smířit,“ říká. A tak usiluje o asistovanou sebevraždu.

„Bál jsem se vyjít ven, bál jsem se být vidět.“ Sébastien v reportáži BBC.
„Bylo to pro mě prostě nesnesitelné.“ Sébastien v reportáži BBC.

„Bál jsem se vyjít ven, bál jsem se být videt. Bylo to pro mě prostě nesnesitelné.“

Nesnesitelně bolavá duše?

Eutanazie je v Belgii legální od roku 2002. V roce 2013, zatím posledním statisticky zmapovaném, ji podstoupilo celkem 1807 lidí, přičemž drtivá většina byli staří lidé trpící nevyléčitelnými nemocemi včetně rakoviny. Pouhá 4 % byli pacienti sužovaní duševní chorobou.

To, že eutanazii v Belgii povoluje zákon, ovšem neznamená, že je cesta k ní jednoduchá. Zaprvé, legislativa stanoví, že pacient musí vykazovat „konstantní a nesnesitelné fyzické či duševní utrpení“. Za druhé, musí o eutanazii požádat sám a dobrovolně a být přitom plně svéprávný a při vědomí. A konečně: v případě fyzického onemocnění musí zákrok odsouhlasit nejméně dva lékaři, a jde-li o duševní chorobu, musí být dokonce tři.

‚Homosexuální děti jsou ošklivý vřed na hezké tváři matky Rusi‘

Jak BBC připomíná, eutanazie v případě psychiatrických diagnóz je mezi lékaři velmi palčivé téma. Někteří jsou jejími zastánci, pochopitelně jako zcela krajní možnosti, zatímco jiní si nejsou tak jistí.

„Vždy se nabízí něco, co může zabrat. Čas, léky, psychoterapie - něco, co musíme zkoušet a nepřestávat v tom. A psychiatr musí dát pacientovi naději, že nikdy není konec,“ je přesvědčená psychiatrička Caroline Depuydtová z bruselské nemocnice Fond’roy. „Je to nesmírně komplikovaný zákon, jedná se o filozofický a etický problém, velmi vážný, a žádná dobrá odpověď neexistuje,“ míní.

‚Na zázraky nevěřím‘

V Sébastienově případě navíc není jisté, zda jde skutečně o psychiatrickou diagnózu. Gilles Genicot, odborník na lékařské právo z Univerzity v Liege a člen komise, jež žádosti o eutanazii posuzuje, podotýká, že Sébastien nesplňuje potřebná kritéria.

„Pravděpodobněji se jedná o psychologické problémy spjaté s jeho sexualitou. Nevidím tu důkaz o skutečné duševní nemoci,“ uvedl pro BBC. Nicméně na druhou stranu: „(Ani) v případě takovýchto pacientů nemůžete možnost eutanazie jednoduše vyloučit. Do rámce zákona mohou spadat, pokud veškerá léčba vyzněla neúspěšně a tři lékaři došli k závěru, že nezbývá žádná jiná cesta.“

Komise Sébastienovu žádost stále posuzuje, zatímco Belgičan čeká. A říká, že své rozhodnutí nezmění. „Kdyby mi někdo mohl dát nějaký zázračný lék, tak proč ne? Ale ve skutečnosti tomu už nevěřím. A také jsem už vyčerpaný - ať už mě tam čeká cokoli.“

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.