Dvaašedesátiletý Stanišić byl v době bosenské války ministrem vnitra Republiky srbské v Bosně a podílel se na organizaci zvláštních policejních jednotek. Čtyřiašedesátiletý Župljanin byl policejním velitelem a jeho přímým podřízeným. Oba muži byli blízkými spolupracovníky předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče, kterého tribunál v březnu odsoudil ke 40 letům vězení.
Karadžiče zaskočil rozsudek haagským tribunálem, nelíbí se ani Moskvě |
Podle výroku tribunálu z roku 2013 oba muži nesou odpovědnost mimo jiné za násilnosti spáchané začátkem roku 1992 srbskými policisty a ozbrojenci, kteří se krvavým násilím snažili vytvořit národnostně jednotné území takzvaného Velkého Srbska.
Župljanin byl podle soudu odpovědný například za činnost srbské polovojenské jednotky známé jako Žluté vosy, která v dubnu 1992 mučila Bosňáky poblíž města Zvornik. Během svých akcí mimo jiné příslušníci jednotky nutili otce a syny ke společným sexuálním aktům či další vězně jíst části lidských těl.
Stanišić se v roce 2005 přihlásil tribunálu dobrovolně, Župljanina o tři roky později Srbové zatkli v Pančevu u Bělehradu a vydali do Haagu. Soudit je tribunál začal v roce 2009. Pobyt ve vazbě se odsouzeným započítá do celkové výše trestu.