Generálního tajemníka OSN podle charty této organizace „jmenuje Valné shromáždění na doporučení Rady bezpečnosti“. O šéfovi organizace tak rozhoduje 15členná Rada, ve které má pět mocností se stálým členstvím (USA, Británie, Francie, Rusko a Čína) právo veta. Průběh volby v Radě bezpečnosti nebude veřejně znám, ač nominující země budou informovány o tom, jak uspěl jejich kandidát.
  |
Mezi kandidáty je šest žen
O úřad generálního tajemníka OSN se uchází šest žen: generální ředitelka UNESCO Bulharka Irina Boková, chorvatská exministryně zahraničí Vesna Pusičová, bývalá premiérka Nového Zélandu Helen Clarková, moldavská exministryně zahraničí Natalia Ghermanová, šéfka argentinské diplomacie Susana Malcorraová a Kostaričanka Christiana Figueresová, která měla ještě nedávno na starost rámcovou úmluvu OSN o klimatických změnách (UNFCCC).
Poprvé v historii může být šéf OSN z východní Evropy
Většina kandidátů pochází z východní Evropy, která v čele OSN svého zástupce ještě neměla. Z mužských kandidátů jsou z východoevropských zemí všichni kromě portugalského expremiéra Antónia Guterrese, který stál do loňska v čele Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). O funkci šéfa OSN se uchází i slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák, bývalý šéf makedonské diplomacie Srgjan Kerim, ministr zahraničí Černé Hory Igor Lukšić, bývalý slovinský prezident Danilo Türk a exministr zahraničí Srbska Vuk Jeremić.
Současný generální tajemník OSN, jihokorejský politik Pan Ki-mun stojí v čele této světové organizace od ledna 2007.
