Zná to až příliš dobře asi drtivá většina mladých vědců na světě. I ti nejnadanější. Hodiny a hodiny strávené nad prací, mizerný plat, a nadto nikdy nekončící boj o granty.
Tedy pravděpodobně všichni vyjma mladých čínských vědců se zahraničními tituly. Těch, kteří podlehli lákavým nabídkám z Pekingu, aby se vrátili do vlasti. Příliš štědrých na to, odmítnout je.
Návrat k Pekingu
Mladý biolog Čchen Siao-wej si na plat na Michiganské univerzitě stěžovat nemohl. Spokojeně žil v USA i se svojí rodinou celé roky. Přesto v roce 2014 přijal nabídku Pekingské univerzity a ze Spojených států nadobro odjel. Tak jako i další rodilí Číňané s tituly z ciziny a slibnou kariérou.
Čchen Siao-wej dostal od čínské vlády na svůj výzkum v přepočtu 36,6 milionu korun. K tomu násobek platu čínských kolegů a řadu dalších benefitů – od hrazeného ubytování přes pojištění až po garantované pracovní uplatnění pro partnera.
Dračí ponorka a tchajkonauti. Dříve vysmívaná čínská věda letí raketově vzhůru |
Čchen Siao-wej je totiž jedním z mladých čínských odborníků, které na nebývale velkorysou nabídku „ulovila“ vláda v Pekingu ve snaze zabránit roky trvajícímu odlivu mozků z říše středu.
Až do 80. let nesměli Číňané studovat za hranicemi. Dnes jich však odjíždí do ciziny za vzděláním každoročně statisíce. Ve školním roce 2014/2015 to bylo přes 300 tisíc Číňanů jenom v USA. Většina z nich se sice vrátí zpět do vlasti poté, co získá titul, dlouhodobě však Peking přichází o ty nejlepší z nejlepších, zvlášť o ty s praxí z vědních oborů nebo inženýrství.
V průběhu let se počet návratů rodilých Číňanů po studiích zpět do vlasti zvýšil. Zatímco ještě v roce 1996 právě v těchto kýžených oborech na 98 procent Číňanů s tituly z amerických univerzit i pět let od ukončení studia zůstávalo v USA, o 10 let později to bylo podle agentury AP už jen 85 procent. I tak jde o vysoké číslo.
  |
Milionový vstupní bonus
Ve světle sociálních změn v bohatnoucí čínské populaci i stále ambicióznějšího postavení Číny na globální scéně se proto v roce 2008 v režii vlády zrodil program známý jako Tisíc talentů. Reflektuje přitom mnohem širší rozměr snahy o zásadní posun – od kopírování cizích technologií k vlastnímu výzkumu a vývoji.
Program cílí na rodilé Číňany a odborníky s čínskými kořeny (v souladu s prosazovaným principem jedné Číny tam Peking řadí i vědce s kořeny v Hongkongu, Macau či na Tchaj-wanu). Od roku 2011 ale existuje i podkategorie pro ty, kdo žádné vazby na Čínu nemají. Jenom vstupní bonus přitom může dosáhnout v přepočtu až 3,66 milionu korun. A to už je pro mnohé badatele důvod, proč zvážit angažmá v Číně.
Luxus a nevěstky od zvědavé čínské vlády. Špehoval jsem pro Peking, přiznal muž FBI |
Podle oficiálních statistik Pekingu se od roku 2008 takto podařilo přetáhnout z ciziny na 6000 odborníků na poli vědy a technologií, školství nebo průmyslu. Očekává se přitom od nich, že zvednou úroveň výzkumů a zformují nové generace domácích talentů. Do značné míry je však tato praxe jen rychlou a nejméně bolestivou náhradou za komplexní reformu školství – byrokratického a silně zpolitizovaného systému vzdělávání v zemi s vládou jedné strany.
Nelze ovšem přehlédnout, že proti privilegované vrstvě odborníků „přetažených“ z ciziny panuje jistá rivalita a nevraživost ze strany jejich domácích kolegů. S tituly z čínských univerzit totiž dostávají násobně menší plat a netěší se takovým výsadám. Silným argumentem pak byl loňský zisk Nobelovy ceny za výzkum léku na malárii. Získala ji totiž chemička a farmakoložka Tchu Jou-jou. Stala se tak prvním vědcem z Číny, který toto nejprestižnější ocenění dostal za výzkum uskutečněný na domácí půdě a který nikdy nestudoval v cizině.
