Zmatek vyvolalo vyjádření FPÖ, podle kterého Hofer na setkání se Zemanem dorazí jako místopředseda rakouského parlamentu. Z této funkce přitom v současnosti spolu s předsedkyní parlamentu Doris Buresovou a dalším místopředsedou Karlheinzem Kopfem zastává Hofer i funkci prozatímní hlavy státu. Post rakouského prezidenta se totiž uvolnil poté, co v červenci skončil mandát Heinze Fischera a kvůli zrušenému druhému kolu prezidentských voleb není zatím znám jeho nástupce.
Hofer přitom několikrát přislíbil, že nově nabytých pravomocí coby jeden ze členů kolektivní hlavy státu nebude zneužívat v předvolební kampani a vykonávání funkce člena prozatímní hlavy státu od ní striktně oddělí.
Zeman se vloží do boje o Hofburg. V pondělí přijme populistického kandidáta Hofera |
Podle agentury APA ale Hofer požádal o spolupráci při přípravě návštěvy rakouského velvyslanectví v Praze. Učinil tak jako místopředseda parlamentu, uvedl mluvčí rakouského ministerstva vnitra.
V rakouském parlamentu ale podle agentury APA oficiálně o Hoferově pražské cestě nic neví. „Cesta není s parlamentem domluvená a parlament ji ani neplatí,“ uvedlo vedení zákonodárného sboru. Podle vyjádření parlamentu tak může Hofer vyrazit do Prahy nanejvýš jako „politik FPÖ“ nebo jako „soukromá osoba“.
Hoferův mluvčí Martin Glier řekl, že Hofer do Prahy dorazí jako „rakouský politik“. S českou hlavou státu se Hofer podle Gliera během „přátelské návštěvy“ chystá hovořit „o všem možném“. Že se diskuze stočí také k tématům jako je migrační krize či nadcházející prezidentská volba v Rakousku je podle mluvčího „nasnadě“.
Hofera se Zemanem spojují pochybnosti nad migrací
Prezidentský kandidát Svobodné strany Rakouska Norbert Hofer uvedl, že s českým prezidentem Milošem Zeman ho spojují pochybnosti ve věci migrace.
„Máme podobné pochybnosti ve věci migrace. Lidskost vůči uprchlíkům ano, ale ne přetížení vlastní země,“ uvedl Hofer. Do Evropy podle něj patří lidé, kteří jsou pronásledováni, a ne ti, kteří si jen chtějí pomoci k lepšímu životu. Hofer dnes poznamenal, že řešením migrační krize není stavění plotů či jiných bariér, ale důsledná a společná ochrana vnějších hranic EU. Nepřeje si vystoupení své země z unie, je pro zásadní reformu osmadvacítky.
Zdůraznil, že v roli prezidenta by kladl důraz na spolupráci se sousedními státy, kterým se ekonomicky daří, což je i případ České republiky. Má zájem na co nejužší spolupráci obou zemí v politice i ekonomice. Co se týče českých jaderných elekráren v Temelíně a Dukovanech, Hofer zmínil hlavně otázku bezpečnosti a nutnost zavést evropské bezpečnostní standardy. Na otázku, zda by po případném úspěchu ve volbách vystupoval proti Česku kvůli jádru, odpověděl, že to není úkol pro prezidenta. Pro Rakousko je podle něj podstatné, aby u jeho hranic nebyly nebezpečné jaderné elektrárny.
