Pozůstalí uváděli, že nizozemské modré přilby vystavily muže riziku pravděpodobné smrti, „i když věděly, co se jim nejspíš stane“. Nizozemské úřady podle nich událost nechtěly vyšetřit a důstojníky stíhat.
Nezabránili jste masakru, žalují Nizozemsko pozůstalí ze Srebrenice |
Soud ale ve svém rozhodnutí konstatoval, že nizozemské úřady „incident řádně vyšetřily a dostatečně zvážily žádost (pozůstalých) o trestní stíhání“. Nizozemská justice podle něj došla ke stejnému závěru jako Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), tedy že nizozemští vojáci nemohli vědět o hrozícím masakru a jeho rozsahu. Byli kromě toho slabě vyzbrojeni a jejich situaci neulehčoval ani mandát, který neumožňoval účinně zasáhnout do případného konfliktu.
Krveprolití ve Srebrenici
Masakr ve Srebrenici byl nejhorším krveprolitím v Evropě od druhé světové války. Bosenskosrbské ozbrojené síly v červenci 1995 na sklonku války v Bosně dobyly tuto enklávu, která byla v té době pod ochranou jednotek OSN. Poté v okolí města povraždily asi 8000 bosenských Muslimů. Ostatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech. Řada lidí se ale dodnes pohřešuje.
Za účast na masakru odsoudily soudy v Bosně, Srbsku i Haagu desítky lidí k mnohaletým trestům. Až na 20 let skončili ve vězení například členové srbské polovojenské jednotky Škorpioni, kteří čelili spravedlnosti poté, co se záznam jejich činu dostal v roce 2005 na obrazovky.
Za strůjce masakru jsou považováni dva muži, někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladič a někdejší bosenskosrbský prezident Radovan Karadžić. Ten dostal u ICTY 40 let vězení, když ho soud uznal vinným v deseti z 11 bodů obžaloby, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem. Proti trestu se letos v červenci odvolal. Mladić na verdikt stále čeká.
