Peres prodělal mrtvici 13. září. Jeho stav pak byl stabilní, ale během úterý se však podle jeho blízkých zhoršil. Exprezidentovi začaly selhávat orgány a podle nejmenovaných zdrojů, na které se odvolává deník The Jerusalem Post, utrpěl Peres nevratné poškození mozku. Izraelská tisková agentura pak před čtvrtou hodinou ráno potvrdila, že Šimon Peres zemřel.
Izraelský rozhlas uvedl, že Peres zemřel ve 3:40 místního času (2:40 SELČ) v Tel Avivu. Informaci potvrdil také jeho syn Chemi Peres na tiskové konferenci, která se uskutečnila v nemocnici.
Chemi Peres, syn bývalého izraelského prezidenta Šimona Perese, přináší zprávu o smrti svého otce.
Lékaři Peresovi na začátku září voperovali kardiostimulátor poté, co mu v červenci byl diagnostikován nepravidelný srdeční rytmus, dodal list. Zdravotní problémy exprezidenta postihly i začátkem roku. V lednu byl hospitalizován poté, co utrpěl malý srdeční záchvat, a po několika dnech si opět stěžoval na bolest na hrudi.
Mimořádné zasedání vlády
Státní pohřeb bývalého izraelského prezidenta a premiéra Šimona Perese, který ve středu zemřel, se uskuteční v pátek. Podle agentury AP to řekla jeho někdejší poradkyně Jona Bartalová.
Izraelské televizní stanici Channel 10 rovněž sdělila, že před pohřbem bude Peresovo tělo ve čtvrtek vystaveno v budově parlamentu (Knessetu). Dodala, že tyto plány jsou v souladu s přáním zesnulého.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že kvůli úmrtí Perese svolává na dnešní dopoledne mimořádné zasedání vlády. Po něm se má sejít zvláštní výbor, který se bude zabývat přípravou státního pohřbu.
Izraelský premiér Netanjahu ocenil Šimona Perese jako vizionáře, který usiloval o mír a pracoval až do konce svých dní na usmíření se sousedy Izraele.
Naopak palestinské radikální hnutí Hamas vyjádřilo radost nad úmrtím Perese. Mluvčí Hamasu Samí abú Zuhrí agentuře AP řekl, že „Palestinci jsou šťastní, že zemřel zločinec, který způsobil prolévání jejich krve“. Hamas je Spojenými státy a mnoha dalšími zeměmi považován za teroristickou organizaci.
„Šimon Peres byl posledním zbývajícím izraelským představitelem, který stál u počátku okupace. Jeho smrt je ukončením jedné etapy v historii této okupace a začátkem nové fáze slabosti,“ dodal Zuhrí bez bližších podrobností.
Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, který podporuje vytvoření palestinského státu vedle Izraele, vydal prohlášení, ve kterém Peresovu smrt označil za „obrovskou ztrátou pro lidskost a mír v regionu“. Zda se Abbás zúčastní exprezidentova pátečního pohřbu, není jasné.
Obama, Clintonovi i princ Charles
Na páteční pohřeb bývalého izraelského prezidenta Šimona Perese, který dnes zemřel, dorazí americký prezident Barack Obama, exprezident Bill Clinton se svou manželkou, současnou prezidentskou kandidátkou amerických demokratů Hillary Clintonovou i britský princ Charles. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na izraelskou diplomacii. Ta původně informovala i o účasti papeže Františka, Vatikán to ale následně popřel.
Podle mluvčího ministerstva zahraničí Emanuela Nahšona do Izraele přiletí i kanadský premiér Justin Trudeau. Mezi očekávanými smutečními hosty, o kterých informují izraelská média, je také německý prezident Joachim Gauck, francouzský nejvyšší představitel François Hollande, australský premiér Malcolm Turnbull, rumunský prezident Klaus Iohannis či mexický prezident Enrique Pena Nieto.
Českou vládu bude na pátečním pohřbu zastupovat ministr zahraničí Zaorálek. Premiér Sobotka se na něj nechystá. Podle Zaorálka Peres věděl, že existenci státu nelze založit na síle. Byl podle něj státníkem, jakých je poskrovnu.
Pohřbu se nezúčatní ani prezident Miloš Zeman, bude pracovně v Řecku. Prostřednictvím mluvčího ocenil, že Peres dokázal vést zem i v devadesáti letech.
Zhaslo světlo, naděje bude žít dál
Americký prezident Barack Obama vyzdvih Perese jako státníka, jehož úsilí o bezpečnost Izraele a o mír byly zakořeněny v jeho neotřesitelném morálním základě a nepolevujícím optimismu.
V prohlášení Bílého domu Obama také o Peresovi řekl, že hleděl do budoucnosti veden vizí lidské důstojnosti a pokroku, v nichž lidé dobré vůle mohou postupovat společně.
Podle Obamy s Peresem zhaslo jedno světlo, ale naděje, kterou přinesl, bude žít navěky.
Pan prezident je ve své mysli s velkým státníkem, který zosobňuje pevné přátelství mezi Státem Izrael a ČR: https://t.co/PdlumsuvvI
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 27. září 2016
Peres nikdy neztratil naději na mír, ocenila státníka šéfka unijní diplomacie Mogheriniová. Bill a Hillary Clintonovi uvedli, že přišli o přítele.
Prezidenti Německa a Francie Joachim Gauck a François Hollande vyzdvihli úsilí, které zesnulý izraelský exprezident věnoval za dosažení míru s Palestinci.
„Šimon Peres ovlivnil Izrael tak jako žádný jiný politik. Sloužil své zemi v různých funkcích, s pevnými zásadami, pokud šlo o bezpečnost Izraele, a se silnou vůlí, když šlo o pokrok mírového procesu s Palestinci,“ reagoval Gauck.
„Navzdory zvěrstvům (nacistů) vůči jeho rodině při holokaustu, Šimon Peres nabídl Němcům ruku. Za tento postoj mu jsme velmi vděční,“ uvedl také německý prezident. „Jeho život ve službě míru a usmíření může být příkladem pro mladé lidi,“ dodal Gauck.
Mírová dohoda s Palestinci
Poprvé se Šimon Peres stal ministrem koncem 60. let minulého století a poté vystřídal řadu vládních křesel. Kromě jiného byl dvakrát premiérem (1984-1986, 1995-1996), třikrát ministrem zahraničí (1986-1988, 1992-1995 a 2001-2002) a dvakrát ministrem obrany (1974-1977, 1995-1996).
  |
Členem parlamentu byl - s krátkou přestávkou v roce 2006 - od roku 1959 do zvolení prezidentem v roce 2007. Nejvyšší funkci pak zastával až do roku 2014. I poté ale zůstával aktivní a často pořádal akce, na kterých se scházeli zástupci židovské i arabské komunity.
V roce 1994 Šimon Peres spolu s tehdejším izraelským premiérem Jicchakem Rabinem a palestinským předákem Jásirem Arafatem obdržel Nobelovu cenu za mír za historickou mírovou dohodu s Palestinci.
Šimon Peres byl posledním z generace zakladatelů IzraeleDevátý prezident židovského státu, mnohonásobný ministr i premiér Šimon Peres patřil ke generaci zakladatelů židovského státu z roku 1948. Politik, který ve středu zemřel ve věku 93 let, přivedl Izrael do jaderného klubu, na druhou stranu ale obdržel Nobelovu cenu za mír. Byl uznáván za politickou obratnost a umírněné postoje, někdy jej ale kritici nazývali nazýván pletichářem a intrikánem. Peres byl často za svou víru v mírový proces s Palestinci považován za naivku. Hubený muž se sametovýma očima, jenž obdržel v roce 1994 Nobelovu cenu za mír za historickou mírovou dohodou s Palestinci, zažil v politice mnohá vítězství, ale i četné pády. Vždy doufal, že zažije mír mezi Izraelem a jeho sousedy; jak se ale ukázalo, toto přání se mu nesplnilo. "Pro mne je důležitá budoucnost, o minulost se nestarám. Jsem si téměř jist, že již za svého života zažiji mír na Blízkém východě. I kdybych si jej měl o rok či dva prodloužit," řekl před několika lety Peres. Vysokou politiku opustil Šimon Peres v létě před dvěma roky, kdy mu vypršel prezidentský mandát. Ve funkci hlavy státu, které se ujal v červenci 2007, přitom Peres podle izraelského historika Toma Segeva zažil zázračnou proměnu. "Většinu svého politického života patřil Peres k neméně milovaným politikům v Izraeli. Byl synonymem špinavé, zákulisní a intrikánské politiky. Od zvolení prezidentem jej ale většina lidí začala milovat. Je to skoro jako pohádka," řekl Segev. Do politiky zasvětil Šimona Perese již koncem 40. let pozdější první izraelský premiér David ben Gurion a vydržel v ní dlouhých 65 let. Nezlomilo ho pět volebních porážek, které během své kariéry utržil jako šéf Strany práce, ani prohra ve volbě prezidenta v červenci 2000. V listopadu 2005 opustil po 37 letech Stranu práce, kterou mnoho let vedl, a vstoupil do centristické strany Vpřed. O necelé dva roky později vystřídal v prezidentské funkci Mošeho Kacava, obviněného za sexuální delikty. Zejména pravicí byl přitom Šimon Peres mnohokrát okřikován za příliš snílkovské a někdy i propalestinské postoje. Rozhodný zastánce míru v oblasti kdysi jednání s Palestinci přirovnal k jabloni, na jejíž plody je třeba čekat: "Sázíme jabloň, nikoli rajčata". Přesto i on prodělal v tomto směru vývoj. Ještě v polovině 90. let byl spíš pro vznik jordánsko-palestinské federace, až v červnu 1999 se poprvé vyslovil pro nezávislý palestinský stát. Expremiér Jicchak Rabin jej jednou - i přes dlouholeté vzájemné přátelství - označil za "notorického pleticháře". Peresův politický guru ben Gurion o něm ve svých pamětech dokonce napsal, že je "zlomyslný, nebezpečný a nesmí dostat žádnou funkci". První vládní funkci přesto získal Peres už ve svých 29 letech, kdy se stal na ředitelem na ministerstvu obrany. Přičinil se tam o modernizaci armády a inicioval vybudování izraelského leteckého průmyslu či vývoj jaderného programu v Dimoně. Koncem 60. let se stal ministrem pro přistěhovalectví a poté vystřídal řadu vládních křesel. Byl mimo jiné dvakrát předsedou vlády (1984 až 1986, 1995 až 1996), třikrát ministrem zahraničí (1986 až 1988, 1992 až 1995 a 2001 až 2002) a dvakrát ministrem obrany (1974 až 1977, 1995 až 1996). Členem parlamentu byl s krátkou přestávkou v roce 2006 od roku 1959 až do svého zvolení prezidentem v roce 2007. O druhý mandát se již neucházel a po odchodu z prezidentského úřadu se Peres stáhl do ústraní. Do Palestiny se Peres, který pocházel z běloruského Voložinu (nyní Višněv; narozen 2. srpna 1923), přestěhoval s rodiči jako jedenáctiletý a již jako student se stal členem polovojenské organizace Hagana, která usilovala o ustavení židovského státu. Během druhé světové války spolu zakládal galilejský kibuc Alumov a působil v mládežnické sekci v odborové ústředně Histadrut. Poté vstoupil do politiky - za první arabsko-izraelské války v letech 1948-1949 odpovídal za nákupy pro armádu. Peres též několikrát navštívil ČR, poprvé byl ještě v bývalém Československu jako vicepremiér a ministr financí v lednu 1990, naposledy do ČR zavítal jako prezident v březnu 2009. |
