„Vyjasnilo se, že nemám dostatečnou autoritu, ani plnou podporu všech mých kolegů z Evropského parlamentu a stranických funkcionářů na to, abych mohla provést změny, které jsou podle mě nutné a na nichž jsem založila kampaň,“ uvedla ve zdůvodnění své rezignace Jamesová.
Putin, Thatcherová a Churchill, to jsou mé vzory, říká nová šéfka UKIP |
Šestapadesátiletou političku vybral do čele UKIP stranický sjezd 16. září, aby nahradila charismatického lídra Nigela Farage. Ten z vedení strany, jíž šéfoval deset let, nečekaně odstoupil.
Právě Farage se výrazně zasloužil o to, že Britové v červnovém referendu hlasovali pro odchod své země z Evropské unie. Očekávalo se, že po tomto výsledku Farage stranu povede dál, nejspíš až k příštím parlamentním volbám. V červenci ale z čela UKIP odstoupil a řekl, že dosáhl hlavního politického cíle a že se chce nyní více věnovat rodině.
Po svém zvolení do čela UKIP se Jamesová vyslovila pro „stoprocentní odchod z EU“, který má být podle ní rychlý. „Říkám ano tomu, aby Británie svobodně uzavírala obchodní dohody s kým chce a kdy chce a aby měla imigrační politiku, která odkudkoli umožní vstup do země lidem, kteří mají dovednosti a odborné znalosti,“ uvedla také ve své nástupnické řeči Jamesová.
Po jejím odstoupení vyvstala otázka, kdo nyní UKIP vede. Paul Oakden, jenž byl úřadujícím předsedou strany po odchodu Farage, ve středu podle BBC uvedl, že se musí poradit s volební komisí. Podle něj je ale šéfkou strany nadále Jamesová.
„Odstoupila, ale to neznamená, že nebude šéfkou, dokud nebude jmenován nový předseda,“ řekl BBC Oakden. Dodal, že pokud volební komise „stále považuje za šéfa“ Nigela Farage, bude to velmi zajímavé. Také Farage ve středu připustil, že „technicky vzato“ může být šéfem strany. Vyloučil ale, že by v budoucnu kandidoval ve volbách na předsedu.
