„Navzdory úsilí lékařů (exprezident) zemřel krátce před 20:00 na selhání srdce,“ uvedl ČTK mluvčí tamního ministerstva Lazarov.
Kováče léta trápila Parkinsonova choroba. Minulý pátek přivolala k exprezidentovi záchranku jeho opatrovatelka kvůli zvýšenému pulsu a problémům s dýcháním. Po převozu do nemocnice a po zhoršení stavu ho lékaři uvedli do umělého spánku. Na začátku týdne se Kováčův zdravotní stav zlepšil, byl při vědomí a dýchal sám. V úterý se ale jeho stav opět zhoršil.
„Odešel první prezident moderního slovenského demokratického státu. Pan Michal Kováč byl prezidentem ve složitém období, kdy se sváděl bezohledný a doslova surový zápas o vnitřní charakter a budoucnost Slovenské republiky na mapě Evropě a světa,“ uvedl v reakci na Kováčovo úmrtí nynější prezident Andrej Kiska. Za politováníhodné označil, že se Kováč nedožil justiční spravedlnosti za únos svého syna.
„S lítostí jsem přijal zprávu o úmrtí prvního slovenského prezidenta. Spojovali nás vynikající mezilidské vztahy - profesionální i osobní,“ napsal v prohlášení premiér Robert Fico, jehož strana v minulosti nepodpořila ve sněmovně návrhy na zrušení zmíněných Mečiarových amnestií.
Bývalý slovenský prezident Kováč je na JIP. Lékaři ho uvedli do umělého spánku |
Kováč byl prvním prezidentem Slovenska po rozpadu československé federace. Jeho funkční období v letech 1993 až 1998 poznamenaly spory s tehdejším autoritářským premiérem Vladimírem Mečiarem. Před rozdělením Československa Kováč zastával post předsedy Federálního shromáždění, uvedla ČTK.
Michal Kováč byl prvním prezidentem samostatného Slovenska po rozpadu společného státu Čechů a Slováků v roce 1993. Do prezidentského úřadu byl zvolen 15. února 1993 jako kandidát Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) a setrval v něm do 2. března 1998. Po zvolení v polovině února 1993 ale Kováče mnozí pozorovatelé považovali za málo výraznou osobnost, která nebude s to naplnit představy nadstranického prezidenta a vzepřít se tlaku mateřského hnutí.
Po svém zvolení pozastavil členství v HZDS a jeho funkční období v prezidentském křesle poznamenaly časté názorové střety s tehdejším premiérem Vladimírem Mečiarem. Rozpory mezi oběma muži se vyhrotily, když Kováč na jaře 1993 odmítl jmenovat Mečiarova spojence Ivana Lexu šéfem Slovenské informační služby (SIS). Kováčovy dny v prezidentském křesle později odpočítávala elektronická tabule na budově proti jeho sídlu, kterou tam zřejmě nainstalovali jeho oponenti.
Slovenský exprezident Kováč je mimo ohrožení života, v nemocnici ale zůstane |
Kováčovy zápasy s vládní koalicí, nejostřeji vyhrocené v až „příliš osobním“ sporu s bývalým spolupracovníkem a nynějším úhlavním nepřítelem - premiérem Mečiarem - mnohdy doslova braly dech zahraničním diplomatickým kruhům. Kováč se dočkal také únosu vlastního syna, mnoha pokusů o diskreditaci své osoby i rodiny a dokonce i neústavních pokusů vyslovit mu nedůvěru. Mečiarovi ale nakonec připravil první vnitropolitickou prohru - nesplnil mu sen o své abdikaci před ukončením volebního období.
Kováč se narodil 5. srpna 1930 v obci Ľubiša v okrese Humenné. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Řadu let působil na různých postech ve Státní bance Československé a krátce v londýnské pobočce Živnobanky. V roce 1970 byl vyloučen z KSČ. V 80. letech byl vědeckovýzkumným pracovníkem Ústředního ústavu národohospodářského plánování.
Do vysoké politiky vstoupil v prosinci 1989, kdy byl jmenován ministrem financí slovenské vlády, funkci vykonával do května 1991. Od června 1992 do prosince téhož roku byl předsedou Federálního shromáždění ČSFR.
