Ze 170 pracovníků, kteří na ministerstvu pracovali od roku 1949 do počátku 70. letech a zároveň se narodili před rokem 1927, jich 90 bylo členy Hitlerovy národně socialistické strany. Každý pátý býval v době Třetí říše také členem stranických jednotek SA. V roce 1957 bylo dokonce ve vedení ministerstva 77 procent bývalých členů NSDAP. Řada z nich se před rokem 1945 na různých postech přímo podílela na realizaci nacistické politiky.
Zpráva podle úřadujícího ministra spravedlnosti Heika Maase ukazuje „velké chyby minulosti“ a zároveň vytváří „závazek pro budoucnost“.
„Ukázalo se, že počet nacistů na ministerstvu spravedlnosti byl zdaleka nejvyšší ze všech ministerstev v Bonnu,“ uvedl spoluautor studie, historik Christoph Safferling. Podobné studie už v minulosti nechala provést také německá ministerstva vnitra a zahraničí.
Skutečnost, že na ministerstvu spravedlnosti po válce zůstalo tolik bývalých nacistů, lze vysvětlit tím, že nová Spolková republika potřebovala zkušené odborníky, kteří by vybudovali její justiční systém, uvedla bývalá ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserová-Schnarrenbergerová, která vypracování zprávy v roce 2012 zadala.
Podle Safferlinga se ale ministerstvo při obnově demokratického právního řádu mohlo spolehnout i na mladé právníky nezatížené nacistickou minulostí, na právníky, kterým nacisté zakázali ve 30. letech činnost, nebo na ty, kteří odešli do exilu.
Kromě toho, že bývalí nacisté na ministerstvu drželi ochrannou ruku nad svými někdejšími spolustraníky, projevila se činnost bývalých členů národně socialistické strany také ve znění některých zákonů, ale i v pokračující diskriminaci některých skupin obyvatelstva, například homosexuálů, uvádí také zpráva.
