Profesor Steven Romalewski se i přes vypjatou politickou debatu, jež rozdělila jeho vlastní rodinu, snaží nahlížet na prezidentské volby skrze statistické údaje. A ty podle něj mluví jasně: příštím prezidentem USA bude s velkou pravděpodobností Hillary Clintonová.
Profesor Romalewski stojí v čele geografického institutu newyorské univerzity City College, který soustavně mapuje demografické tendence amerického elektorátu. Jeho zevrubné výzkumy ukazují na jeden zásadní trend: Amerika se stává rasově rozmanitou zemí, kde většina voličů žije v městských oblastech.
  |
Téma rasy je nevyhnutelné. Sestra profesora Romalewskiho například bude volit Donalda Trumpa, protože se podle něj řada bělošských příznivců miliardáře obává ztráty svého „privilegovaného postavení daného historií a společenskými představami“. „Moje sestra má za to, že černoši a Latinos žijí na sociálních dávkách, což je podle ní nespravedlivé a chce s tím něco udělat,“ říká profesor.
Romalewski ale nechává vášně stranou, v duši je totiž statistik, který věří v empirické údaje a zákony pravděpodobnosti. Nabízí například demografické rozložení demokratického státu Pensylvánie, kde si velké ambice dělá Donald Trump. Pokud by republikánský kandidát tento stát vyhrál, jeho šance na prezidentství by zásadně vzrostly.
Města volí Clintonovou
Pensylvánie patří do takzvaného industriálního pásu Ameriky, regionu zasaženého prudkým poklesem tovární výroby, kde lze najít řadu Trumpových příznivců – starších bělochů bez vyššího vzdělání.
Jak vypadá Romalewskiho mapa Pensylvánie? V zemědělských oblastech dominují modré koláče symbolizující bělošskou populaci. Velikost koláče pak ilustruje počet lidí, kteří jsou oprávněni volit. Ve chvíli, kdy se mapa soustředí na města, se tato statistická kolečka zvětšují a rovněž mění v pestrobarevnou paletu.
Kdo má větší šanci v boji o Bílý dům?
Modrá tu ustupuje žluté (černoši), zelené (Hispánci) a fialové (Asiaté). „V Pensylvánii podobně jako ve většině států země se skutečné dění odehrává v městských oblastech,“ říká profesor Romalewski s tím, že polovina obyvatel Pensylvánie žije ve Filadelfii a Pittsburghu.
A zde tkví hlavní důvod, proč je za favoritku považována Hillary Clintonová. Svou podporu totiž nachází právě mezi minoritami a vzdělanými lidmi, kteří tradičně žijí ve městech. Donald Trump rovněž ztrácí mezi ženami, které tvoří až 52 procent elektorátu. Mezi nimi je i řada umírněných republikánských žen žijících na předměstích, jako například v periferiích pensylvánské Filadelfie.
Donald Trump má ale ještě jeden velký problém. Namísto snahy o vítězství v tradičně liberálních státech by mohl přijít o konzervativní bašty, jakou je například stát Arizona. Zde Clintonová podle nejnovějších průzkumů vede o pět procent. Respektovaný portál FiveThirtyEight, založený a vedený „prognostickým guruem“ Natem Silverem, který správně předpověděl výsledky voleb v roce 2012 ve všech státech unie, Arizonu označuje za „nakloněnou demokratům“.
Klíčová Florida
Statistici politickou mapu USA tradičně dělí na státy, jež jsou pevně v rukou té či oné strany (demokratická Kalifornie, republikánská Oklahoma), na tendenční (výše uvedená Arizona) a na takzvané „bitevní“, kde jsou šance obou kandidátů vyrovnané.
Do této skupiny patří hned několik států jako například Ohio, Severní Karolína, Iowa či Florida. Tento stát podle Silvera, Johna Kinga ze stanice CNN či Nata Cohena z listu The New York Times, kteří dlouhé měsíce sledují stovky volebních průzkumů, patří mezi nakloněné demokratům. Pokud Donald Trump prohraje „Slunečný stát“ s 29 hlasy volitelů, nemá žádnou šanci na výhru.
‚Uprchlíci jsou jako Skittles.‘ Kontroverze, kterými Trumpovi jeho rodina kazí image |
Podle Nata Silvera by ale v tento moment musel Trump na svou stranu zpět získat až sedm států, aby se dostal na hranici 270 volitelských hlasů, které garantují prezidentství. Mezi nimi i výše zmíněná Arizona. Pokud by zde Trump skutečně prohrál, byla by to pro něj citelná rána. Právě v Arizoně Trump pronesl svůj imigrační projev, kde začal propagovat vztyčení zdi na hranici s Mexikem.
Arizona ale podobně jako mnoho dalších států zažívá demografický posun, až 30 procent zdejší populace tu tvoří Hispánci, kteří jsou znechuceni urážlivou rétorikou Trumpa, jenž například mexické imigranty označil za kriminálníky a sexuální násilníky.
V Arizoně také žijí mormoni, kteří jsou sice považováni za stabilní voličskou skupinu republikánů, v letošním volebním cyklu se ale vzbouřili proti kandidatuře Trumpa. Jedním z důvodů je jeho návrh na zavedení registru všech muslimů žijících v USA, což si řada mormonů vykládá za náboženskou perzekuci. Té mormoni kdysi v Americe sami čelili.
Během voleb se často mluví o tzv. „říjnovém překvapení“ – události, jež může volby dramaticky ovlivnit. Letošní kampaň o ně nemá nouzi – nahrávka, na níž se Trump chlubí sexuálním napadáním žen, či portál WikiLeaks, který skrze e-maily ukazuje na manipulativní, neetický ráz politické mašinérie Clintonové.
Ta si nicméně udržuje nad svým rivalem náskok. Potvrzují to rovněž analýzy hlasování, které se již v mnoha státech rozběhlo. Podle dat si Clintonová vede nadmíru dobře v Severní Karolíně, Coloradu a právě na Floridě, jež je pro výsledek voleb klíčová. Donald Trump tak nemá příliš času na zvrat.
Americké volby možná zbortí zavedené pořádky. Trump je blízko ztráty bašt republikánů |
Teoreticky by ji ale mohlo ublížit, že FBI v pátek oznámila, že bude prozkoumávat nově objevené uniklé e-maily. Aféra s uniklými e-maily se stala terčem, do kterého se Trump strefoval od začátku kampaně.
