Lidovky.cz

Průzkumy favorizují Clintonovou, v minulosti se ale často mýlily

Svět

  10:53
WASHINGTON/PRAHA - V závěrečné fázi kampaně před prezidentskými volbami v USA se rozhořel ostrý spor o důvěryhodnost průzkumů veřejného mínění. Ve většině z nich už nějakou dobu vítězí nad svým republikánským rivalem demokratická uchazečka o křeslo v Bílém domě Hillary Clintonová.

Hillary Clintonová zdraví své příznivce, Donald Trump si uklízí poznámky. foto: ČTK

Měli bychom volby prostě zrušit, řekl Trump. V průzkumech dál zaostává

Bývalá ministryně zahraničí si ale vítězstvím nad Donaldem Trumpem nemůže být zdaleka jistá. Zkušenosti z Británie či Izraele totiž ukazují, že průzkumy se mohou mýlit. Podle miliardáře Trumpa je navíc metodika velkých agentur používaná při získávání dat chybná a hraje v jeho neprospěch.

Bývalá první dáma Clintonová vychází vítězně z většiny předvolebních průzkumů provedených v minulých týdnech. Její náskok se pohyboval mezi čtyřmi a dvanácti procentními body. Podle průzkumu agentury Reuters a společnosti Ipsos z tohoto týdne dokonce většina Trumpových stoupenců už nevěří, že jejich kandidát volby vyhraje.

Náklonnost voličů k prezidentským uchazečům obou hlavních stran se v průběhu dosavadní kampaně neustále měnila, Clintonová a Trump se ve vedení průběžně střídali, i když exministryně zahraničí byla v čele sondáží častěji než newyorský miliardář.

Naposledy se Trumpovi podařilo na Clintonovou výrazně dotáhnout v průběhu srpna. Zatímco na začátku měsíce bývalá první dáma vedla u voličů rozhodnutých zúčastnit se listopadových prezidentských voleb až o osm procentních bodů, na počátku září průzkum televize CNN a organizace ORC poslal Trumpa do vedení, i když jen o dva procentní body.

Vliv duelů

Zlom přinesly prezidentské debaty, které mají podle průzkumů veřejného mínění na rozhodování voličů značný vliv. Všechny tři duely podle sondáží ovládla Clintonová, což se odrazilo i na jejích preferencích, které se začaly v anketách od těch Trumpových vzdalovat. Průzkum agentury AP a společnosti GfK z tohoto týdne bývalé ministryni zahraničí připsal rekordní náskok 14 procentních bodů. Zatímco Trumpa by podle něj podpořilo 37 procent voličů, Clintonové by jich svůj hlas dalo 51 procent.

Republikánský kandidát ale několikrát zdůraznil, že průzkumům veřejného mínění nevěří. Velké agentury podle něj nezohledňují, že se mu podařilo mobilizovat nové skupiny voličů.

O příštím prezidentovu USA mohou jako již několikrát v minulosti rozhodnout takzvané swing states, tedy státy, kde je podpora demokratů a republikánů tradičně vyrovnaná. Mezi státy, o které se letos povede největší bitva, patří podle serveru Real Politics Florida, Ohio, Severní Karolína, Nevada, Iowa, Arizona a Georgia.

Na stranu demokratů i republikánů by se ale voliči mohli přiklonit třeba i v Pensylvánii, Wisconsinu či v Michiganu. Podle mnoha amerických médií se letos mezi nerozhodnuté státy zařadil překvapivě i konzervativní a tradičně republikánský Texas, odkud pochází největší Trumpův rival z prezidentských primárek Ted Cruz.

Průzkumy veřejného mínění nejsou ale zcela spolehlivým ukazatelem výsledku hlasování. To se výrazně projevilo naposledy při červnovém hlasování o odchodu Británie z Evropské unie. Například průzkum agentury YouGov, která zjišťovala preference voličů v den hlasování, ukázal převahu zastánců setrvání Spojeného království v EU v poměru 52 ku 48.

Výsledek referenda byl ale nakonec právě opačný. Zastánci takzvaného brexitu zvítězili s 52 procenty hlasů. Průzkum agentury Ipsos/MORI provedený krátce před hlasováním dokonce předpovídal prounijnímu táboru pohodlné vítězství s 54 procenty hlasů.

Stejně jako před referendem v Británii se průzkumy veřejného mínění mýlily i před loňskými parlamentními volbami v Izraeli. Předpovídaly tehdy vítězství středolevé koalice Sionistický svaz Jicchaka Herzoga a Cipi Livniové, hlasování ale nakonec jasně vyhrál pravicový Likud dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua.

Donald Trump při třetí debatě.
Donald Trump při poslední debatě.

Průzkumy nedokázaly předpovědět ani výsledky loňského referenda v Řecku o přijetí návrhu věřitelů, který nabízel finanční podporu výměnou za reformy. Zatímco ankety před hlasováním naznačovaly vyrovnaný boj, dohodu nakonec odmítlo přes 60 procent voličů.

Před referendem o nezávislosti Skotska v roce 2014 slibovaly průzkumy vítězství oběma stranám, příznivci setrvání Skotska ve svazku s Anglií, Walesem a Severním Irskem ale nakonec zvítězili v poměru 55 ku 45 procentům hlasů.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.