Ve všelidovém hlasování Švýcaři rozhodovali, zda tři z pěti elektráren se budou muset zavřít hned příští rok, čtvrtá v roce 2024 a poslední v roce 2029. Uvedená pětice momentálně vyrábí dvě pětiny švýcarské elektřiny, upozornila stanice BBC na svém webu.
Švýcarské referendumKe schválení iniciativy, byla podle švýcarských zákonů o referendu nutná nejen většina všech hlasujících voličů (Volksmehr), ale i schválení "kantonální většinou" (Ständemehr), přičemž z 26 kantonů má dvacet celý hlas a šest disponuje hlasem polovičním. |
Jako u mnoha jiných referend se i u toho dnešního projevily rozdílné názory obyvatel různých částí země. Zatímco ve frankofonních kantonech na západě iniciativa uspěla, v německojazyčných ztroskotala. V kantonu Schwyz v centru Švýcarska se proti návrhu vyslovilo dokonce 68 procent voličů, největší podporu naopak získal podle předběžných výsledku v kantonu Ženeva, kde ho podpořilo 58 procent hlasujících.
Švýcarští zelení, podporovaní levicí, referendum prosazovali od zničení japonské jaderné elektrárny Fukušima vlnou cunami v březnu 2011 s argumentem, že stárnoucí elektrárny přestávají být bezpečné.
Vláda má plán odstavit jaderné elektrárny „na konci jejich přirozené životnosti“. To je však pro odpůrce jaderné energie příliš vágní pojem, umožňující provozovat reaktory teoreticky donekonečna.
Švýcarská jaderná elektrárna Goesgen.
V hustě osídleném Švýcarsku není žádná z pěti stávajících jaderných elektráren vzdálena více než než 70 kilometrů od městských center. Vzhledem ke znepokojení veřejnosti nebyla v zemi nová jaderná elektrárna postavena od roku 1984.
Švýcarsko má od uzavření elektrárny v britském Oldbury nejstarší jaderné elektrárny na světě. Beznau I začala dodávat elektřinu do sítě již v roce 1969, Beznau II a Mühleberg v roce 1972. O sedm let později následoval Gösgen a v 80. letech se přidala poslední elektrárna Leibstadt.
