Už nejenom největší demokracie světa, ale takřka s jistotou brzy i nejlidnatější země planety. Indie již teď představuje prudce se rozvíjející velkou ekonomiku, která tempem hospodářského růstu předběhla i Čínu.
S ní se také stále častěji střetává nejenom ekonomicky, ale i z hlediska geopoliticky. Právě k více než miliardové jihoasijské velmoci nyní zaměřuje svoji pozornost česká diplomacie. Po tříleté odmlce, kdy se do Indie vypravil Jan Kohout, tam nyní zamířil další šéf české diplomacie.
In discussion with @mjakbar: We seem to be in the world where one setup is disappearing and a new one is yet to emerge. pic.twitter.com/ZnQ3x01KTj
— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) 19. prosince 2016
Ministrem Lubomírem Zaorálkem vedenou delegaci doprovází více než dvě desítky českých podnikatelů a zástupců firem, které již v Indii působí anebo o tom uvažují. Mezi nimi mimo jiné Škoda Auto, která v Indii vyrábí modely Rapid, Octavia, Yeti a Superb, společnost Tatra, jejíchž vozů hojně využívá indická armáda. Na zdejším trhu ale již působí i skupina Home Credit, kterou vlastní miliardáři Petr Kellner a Jiří Šmejc. Firma již otevřela pobočky ve velkých městech indických svazových států a před časem její mateřská skupina PPF zažádala i o bankovní licenci. Navíc expanduje i do jihovýchodní Asie.
Zaorálek popírá, že by vyvažoval orientaci na Čínu
Návštěva ministra a podnikatelské fórum mají sice pomoci českým podnikatelům v Indii a přilákat indické investory do Česka. Cesta šéfa české diplomacie sleduje přinejmenším ještě jeden cíl: je předvojem připravované návštěvy premiéra Bohuslava Sobotky v Indii. Ta se má uskutečnit v první polovině příštího roku.
V jednání je navíc i možná návštěva indického prezidenta v Praze. Podle ministra zahraničí Zaorálka panoval na indické straně zvlášť velký zájem o to, aby se vztahy s Českem zintenzívnily.
Jistou roli by v tom mohla hrát skutečnost, že Praha se v posledních dvou letech sbližovala s mocenským rivalem Indie, s Čínou. Cesty tam podnikli nejvyšší čeští ústavní činitelé, prezident Miloš Zeman dokonce dvakrát. V březnu pak Česko navštívil čínský prezident Si Ťin-pching. Při těchto příležitostech bylo podepsáno několik desítek dokumentů zavazujících obě země ke spolupráci.
Šéf české diplomacie ale odmítl, že by se jeho nynější cesta do Indie snažila vyvážit dosavadní sbližování s Pekingem a být protipólem v dimenzi vztahů v Asii. „Nelze tuto cestu vnímat tak, že je to kvůli Číně a kvůli zdání, že tu docházelo k soustředění na česko-čínskou relaci, a tak by se to teď tímto mělo kompenzovat. Jsou to věci, které nelze takto stavět proti sobě,“ odpověděl ministr na dotaz LN.
  |
„Oba tyto trhy jsou významné a Česká republika se stejnou intenzitou v poslední době zabývá i třeba vztahy s Jižní Koreou. Řekl bych tedy, že zájem o Asii je dosti vyrovnaný,“ argumentoval především s odkazem na světový význam Indie a její hospodářství. „Indie se dnes zkrátka nedá přehlížet a je třeba využít, co nabízí,“ dodal Zaorálek.
Rivalita mezi Čínou a Indií graduje zvlášť citelně od chvíle, co se úřadu v roce 2012 ujal čínský prezident Si Ťin-pching a indický premiér Nárendry Módího o dva roky později. Vzájemné interakce obou zemí v posledních letech tak připomínají starou čínskou hru wej-čchi, jejímž cílem je obklíčit protihráče ze všech stran. Čína a Indie ale odmítají, že by takovou strategii uplatňovaly.
Faktem nicméně je, že Dillí jen s nelibostí nese ambiciózní plán Pekingu na námořní větev nové hedvábné stezky. Ta má spojit Čínu přes východní pobřeží Afriky, Blízký východ a dále Evropou a která křižuje podél indického pobřeží. Panují totiž obavy, že zdaleka nejde jen o obchod.
Čínské námořnictvo poprvé oficiálně proniklo do Indického oceánu v roce 2006, když se zapojilo do operací proti somálským pirátům. Na Maledivách si ale už o sedm let dříve Peking pronajal ostrov Marao. Má se za to, že za účelem monitorování právě indického a amerického námořnictva.
Podobně dočasně pak Čína umístila svou ponorku na Srí Lance, spolupráci utužuje směrem na východ s Bangladéšem, Barmou, stejně tak i s úhlavním rivalem Indie, Pákistánem.
Sám Peking pak pro změnu nelibě hledí k indické politice otáčení se na východ, která cílí zejména na menší státy jihovýchodní Asie. Některé z nich vedou s Pekingem teritoriální spory v Jihočínském moři, jež považuje Peking za své hájemství. V minulosti demonstrativně vyslalo Dillí své lodě na čas do vod Indonésie, Malajsie, Thajska, Kambodže nebo Singapuru.
Praha má zájem o přímé lety s Indií
Vzájemná obchodní výměna Česka s Indií stále tvoří jen zlomek toho, co s Čínou. Zatímco s říší středu činil její objem loni 20,7 miliard dolarů, s Indií to bylo 1,2 miliardy dolarů.
I tak je ale jihoasijská republika po Číně, Jižní Koreji, Japonsku a Thajsku pátým největším českým obchodním partnerem v Asii. Do Indie s ministrem nyní zamířili především zástupci firem z těžkého průmyslu. Do budoucna ale Zaorálek nevylučuje další spolupráci, a to i v oblasti obranného průmyslu. „Je to určitě jedna ze zásadních linií, o kterých budeme mluvit i na této cestě,“ dodal pro LN.
Oboustranně také mezi Českem a Indií posiluje v posledních letech i turistický ruch. Mezi Indy mířícími do Česka se přitom objevují i zájemci o studium v angličtině na některé z českých univerzit. Černínský palác kvůli rostoucímu zájmu podle Zaorálka posiluje vízová centra v Indii – k šesti současným mají brzy přibýt tři další.
„Měli bychom také zájem o přímé letecké spojení mezi Indií a Českou republikou,“ dodal pro LN ministr. Podle něj projevili zájem o Česko jako destinaci pro natáčení také filmaři z Bollywoodu. Už dříve se dostala Praha do hledáčku jejich kolegů z Číny nebo Jižní Koreje, kde snímky natočené v ulicích Prahy vzbudily velký ohlas.
