Tajná služba z 840 berlínských salafistů vyhodnotila 380 jako ty, kteří se nebrání násilí.
SalafíjaSalafíja je jedním z novodobých směrů islámu. Název pochází z termínu pro ctihodné předky víry, as-salaf as-sálih, k nimž směřuje toto hnutí ve snaze po obrodě a očištění islámu od cizorodých novot a pověr (bid'a). U islámských autorů může mít tento výraz význam doslovného lpění na praxi předků, vedoucí až k fundamentalismu. Užívá se někdy také termínu harfíjún, stoupenci doslovnosti. Salafismus je považován za nebezpečnou ideologii vedoucí k potlační práv a svobod neveřících, protože jeho cílem je nastolení teokratické diktatury. (zdroj: Wikipedie) |
Experti ale upozorňují, že hranice mezi politicky orientovanými salafisty a těmi, kteří jsou pro ozbrojené prosazování ideálů, není vůbec přímočará.
Problém rostoucího počtu přívrženců salafismu se týká celého Německa. V celé zemi jich je zhruba 9700, uvedl ve čtvrtek Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), který plní funkci civilní kontrarozvědky. Uvedený počet radikálů je podle agentury DPA o 500 vyšší než před třemi měsíci.
Z Německa podle BfV odjelo do bojových oblastí ovládaných teroristickým hnutím Islámský stát (IS) 890 radikálů, což je o deset lidí více než v listopadu. Z těch, kdo z Německa směřují k IS, jsou z dvaceti procent ženy a z pěti procent nezletilí. Kontrarozvědka odhaduje, že se zhruba třetina již vrátila zpět do Německa.
Ministerstvo vnitra ve středu uvedlo, že v zemi registruje 549 radikálních muslimů, kteří mohou představovat pro bezpečnost státu vážné ohrožení. Dvacet dalších extremistů se hlásí ke krajní pravici, pět je levicových.
