Bylo to oznámení, které zaskočilo mnohé – od analytiků a novinářů až po nejednoho politika z konkurenčních stran. S jejím jménem ve svých prognózách složení budoucí vlády totiž nepočítal snad nikdo.
Přesto dvaapadesátiletá Sevil Shhaidehová míří k tomu, stát se nejen první ženou v čele rumunské vlády, ale také vůbec první muslimskou ministerskou předsedkyní v celé Evropské unii.
Dosud nepříliš známou političku, která vstoupila do partajních řad teprve loni, oznámili jako kandidátku na premiéra socialisté, kteří vyšli z parlamentních voleb počátkem prosince jako nejsilnější strana. Navzdory masivním skandálům, které je provázely celý loňský i letošní rok, se jim podařilo získat více než 30 procent hlasů současně v obou komorách parlamentu.
Oficiálně Shhaidehovou ještě musí pověřit sestavením vlády prezident Klaus Iohannis. Formálně však nemá žádný důvod ji odmítnout. Předem avizoval, že sestavením vlády nepověří jen politiky, kteří byli zapleteni do korupčních skandálů, či za to dokonce již byli odsouzeni. To je případ současného lídra rumunských socialistů Livia Dragney a také důvod, proč sám neaspiruje na premiérský post. Dragnea si letos v dubnu vyslechl dvouletý podmíněný trest za volební podvod. Tento týden se nicméně stal šéfem dolní komory.
Dvě nejvyšší funkce v zemi mají připadnout menšinám
Shhaidehové se na rozdíl od něj všechny aféry zatím vyhnuly. Hovoří se proto o tom, že by ji prezident mohl pověřit sestavením vlády ještě tento týden. Vláda zformovaná pod jejím vedením pak ještě musí získat důvěru zákonodárců. V dolní komoře parlamentu si ovšem socialisté ve volbách zajistili 154 křesel z 329. Nominaci Shhaidehové oznámili po konzultacích s plánovaným koaličním partnerem – Aliancí liberálů a demokratů pro Evropu.
Patrně se tak stane první muslimskou premiérkou v zemi, kde islám nevyznává ani půl procenta obyvatel. Paradoxem přitom je, že vítězní socialisté část své kampaně postavili na ochraně hodnot pravoslaví, k němuž se hlásí asi 80 procent Rumunů. Po prezidentu Iohannisovi, který je protestant s německými kořeny, teď má druhou nejvyšší funkci v zemi zastávat politička vyznávající islám. Po matce má předky mezi Krymskými Tatary a z otcovy strany vede linie do Turecka.
Celkově čítá muslimská komunita v dvacetimilionovém Rumunsku asi 64 tisíc věřících, přičemž většina je velmi umírněných. Shhaidehová se nezahaluje a je podruhé vdaná. Stejně jako ona je i převážná část rumunských muslimů tureckého a tatarského původu. Většina se jich soustředí při pobřeží Černého moře, které bylo takřka pět století součástí Osmanské říše. V posledních letech se aktivně pokouší na tuto tradici navázat současná turecká vláda a jako i po celém Balkáně posílit svůj vliv prostřednictvím financování islámských náboženských institucí a škol i přílivem investorů.
Shhaidehová se narodila v přímořské Constantě, kde také strávila dekádu a půl v místní a regionální administrativě, než se stala tajemnicí ministerstva pro místní rozvoj v době, kdy mu šéfoval současný lídr socialistů Dragnea. Po jeho rezignaci kvůli aféře s volebními machinacemi ho v čele resortu vystřídala na půl roku do doby, než celá vláda padla s rezignací tehdejšího premiéra Victora Ponty. Už tehdy se Shhaidehová postarala o rozruch, když jako první ministryně v zemi skládala přísahu na korán.
Právě v souvislosti s postavou jejího stranického šéfa Dragney se nyní objevují pochyby, zda nebude jen nastrčenou figurkou. Oba udržují velmi blízké styky a v roce 2011 jí šel za svědka, když se podruhé vdávala za syrského podnikatele. Manželé podle finančních přiznání vlastní přímo v Sýrii tři nemovitosti.
