Ambasador Daniel Shapiro musel postoj USA v neděli večer osobně vysvětlovat izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, uvedla agentura AFP. Už předtím si Izrael předvolal velvyslance deseti zemí, které rezoluci schválily. USA se hlasování zdržely. OSN v pondělí kvůli schválení rezoluce kritizoval budoucí americký prezident Donald Trump.
Konec židovských osad v Palestině? Izrael kvůli rezoluci předvolal velvyslance USA |
Rezoluce proti dalšímu budování izraelských osad v Radě bezpečnosti OSN prošla díky tomu, že Spojené státy nevyužily práva veta. Je to poprvé od roku 1979, co Washington v této otázce Izrael nepodpořil. Spojené státy, které jsou hlavním spojencem Izraele, vysvětlily svůj postoj tím, že rozšiřování osad poškozuje snahy oživit mírový proces na Blízkém východě.
Izrael již oznámil, že se rezoluci nepodřídí. Netanjahu označil dokument za „neobjektivní a hanebný“ a prohlásil, že Izrael přehodnotí své vztahy s OSN, včetně přítomnosti zástupců této instituce v Izraeli. Izraelská vláda podle Netanjahua přijme odvetná opatření v podobě zablokování finančních příspěvků do institucí OSN.
Na ministerstvo zahraničí v Jeruzalémě se měli v průběhu neděle dostavit ambasadoři z deseti zemí Rady bezpečnosti OSN, které hlasovaly pro rezoluci a které mají v Izraeli velvyslanectví - tedy z Británie, Číny, Ruska, Francie, Egypta, Japonska, Uruguaye, Španělska, Ukrajiny a Nového Zélandu. Neděle je v Izraeli pracovním dnem, ale většina ambasád je zavřená a předvolání velvyslanců na Boží hod vánoční je krajně neobvyklé, poznamenala agentura Reuters.
Už v neděli zrušil Netanjahu plánovanou návštěvu ukrajinského premiéra Volodymyra Hrojsmana v Izraeli, která se měla konat tento týden. Podle Izraele si ukrajinské ministerstvo zahraničí předvolalo k podání vysvětlení tohoto kroku jeho velvyslance v Kyjevě.
Hlasování vyvolala Obamova administrativa
Netanjahu v sérii prohlášení kritizoval administrativu dosluhujícího amerického prezidenta Baracka Obamy za to, že umožnila rezoluci přijmout. „Podle informací, které máme, je nepochybné, že Obamova administrativa to celé vyvolala, podporovala, koordinovala sestavování textu a žádala schválení,“ řekl na jednání kabinetu izraelský premiér. Netanjahuův slovník je dokladem toho, že vzájemný nesouhlas mezi premiérem a Obamou se dostal na úroveň osobní odplaty, uvedla agentura AP.
Obamův nástupce Trump dal v pondělí již poněkolikáté najevo postoj daleko vstřícnější k židovskému státu než dosluhující šéf Bílého domu. OSN podle něho ukázala, jak je její dnešní podstata „smutná“. „Spojené národy mají tak velký potenciál, ale právě teď je to jen klub pro lidi, kteří se chtějí scházet, povídat a být bez starostí. Jak smutné!“ napsal Trump na twitteru.
The United Nations has such great potential but right now it is just a club for people to get together, talk and have a good time. So sad!
Palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí označil Netanjahuovu kritiku rezoluce za pokryteckou, neboť dokument není protiizraelský. „Rezoluce je o osadních aktivitách, řešení dvou států a o ukončení okupace,“ řekl Málikí. „Netanjahu svými prohlášeními a kroky vede Izrael do izolace kvůli osadám,“ dodal.
Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás doufá, že nadcházející mírová konference o Blízkém východě, která se v polovině ledna uskuteční v Paříži, stanoví mechanismus, který povede k ukončení výstavby židovských osad na okupovaných palestinských územích. Abbás to uvedl ve svém prvním prohlášení od pátečního hlasování Rady bezpečnosti OSN, kde prošel návrh rezoluce požadující po Izraeli, aby s výstavbou přestal.
Rezoluce označuje izraelskou osadní politiku za flagrantní porušování mezinárodního práva a hlasování je podle médií dokladem toho, že Netanjahu přivádí Izrael do hlubší izolace. Odklon USA se sice po lednové inauguraci nového prezidenta Donalda Trumpa zřejmě zastaví, Evropa je ale podle listu The Guardian Netanjahuovou vládou stále více deptána.
Trump chce vyřešit problém starý tisíce let. Přeje si mír mezi Palestinou a Izraelem |
Evropská unie jako celek svůj přístup k Izraeli koordinuje společně se Spojenými státy, navíc je zde citelná podpora napříč evropskými státy k tvrdšímu postoji. EU v reakci na stagnující mírové rozhovory mezi Izraelci a Palestinci nařídila označovat zboží z židovských osad na okupovaném území, tamní výrobky prodávané v unii tak nesmějí nést označení Izrael jako zemi původu.
Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Chtějí proto, aby z Předjordánska, tedy Západního břehu, odešli všichni izraelští vojáci i osadníci. Na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě žije asi půl milionu Židů a zhruba 2,5 milionu Palestinců.
