Když se vloni v rámci aféry LuxLeaks ukázalo, že v roli lucemburského premiéra uzavíral daňové dohody, kterými ze své země udělal daňový ráj, bránil se tím, že nepřekročil zákon. Tentokrát bude mít ale šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker obhajobu složitější – podle údajů zveřejněných britským listem The Guardian dlouhá léta poškozoval celou Evropskou unii.
Juncker měl totiž jako premiér v letech 1995 až 2013 blokovat unijní snahy bojovat s tím, aby se nadnárodní firmy vyhýbaly placení daní. Manévry šéfa vlády jedné z nejmenších zemí Unie popsal britský list ve spolupráci s Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů a německou rozhlasovou stanicí NDR.
Ptejte se jen na pejska, dávali instrukce blogerce před interview s Junckerem |
Juncker měl působit ve prospěch nadnárodních společností především v rámci skupiny Primarolo, na jejímž vzniku se v roce 1998 dohodli šéfové vlád a států Unie. Šlo o tajnou skupinu pro kodex chování, jejímž úkolem bylo vyšetřovat případy nerovného zdanění podniků. Unijní politici tehdy slibovali, že zamezí nekalé soutěži v daňových nabídkách nadnárodním firmám.
Údaje získané z německých zdrojů ale ukazují, jak malá skupina zemí v čele s Lucemburskem dokázala hatit práci skupiny a ochraňovat své vlastní daňové režimy. Stát, v němž žije pouhých půl milionu lidí, se úporně bránil navrhovaným daňovým reformám. Jedinou další vládou, o jejichž podporu se Juncker mohl opřít, byla ta nizozemská.
Lucembursko tak v Primarolu zablokovalo například plán, podle něhož by daňové úřady v každém členském státu předkládaly své dohody s nadnárodními společnostmi k dalšímu posouzení. Nepovolilo ani vyšetřování přeshraničních daňových strategií, které používají nadnárodní korporace k „optimalizaci“ daní. Knížectví nesouhlasilo ani s požadavkem na sdílení informací o dohodách s korporacemi na úrovni členských států.
Mluvčí lucemburského ministerstva financí odmítl informace britského listu komentovat a zdůraznil, že jeho stát patří v posledních letech k lídrům v boji za daňovou transparentnost. Mluvčí Evropské komise pak řekl, že není na Komisi komentovat lucemburské vyjednávání daňových dohod.
  |
Lucembursko trvalo na jednomyslném hlasování
Jeden z bývalých členů Primarola však lucemburské blokování daňových reforem novinářům potvrdil. Zároveň řekl, že skupina není schopna proti daňovým únikům účinně bojovat, pokud má každý stát právo veta na jakékoliv rozhodnutí.
A Lucembursko, které sice v posledních dvou letech za vlády Xaviera Bettela podle odborníků ze své agresivní daňové politiky ustupuje, se ale mění jen pomalu: právě požadavek, aby hlasování v Primarolu nemuselo být jednomyslné, smetlo loni ze stolu.
Jak připomíná analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš, funguje podobná skupina jako Primarolo i v rámci OECD a vzhledem ke svému většímu dosahu má zřejmě i větší renomé. „V posledním roce či dvou ale Unie dosáhla na tomto poli výrazného pokroku,“ dodává.
CHARTA 77
Junckerovo 18leté vládnutí Lucembursku připomíná na první pohled jasný úspěch – chudý stát s upadajícím ocelářstvím přeměnil na nejbohatší zemi Evropy a jedno z center mezinárodního byznysu. Z tamních daňových dohod profitovali giganti jako Amazon, Fiat či McDonalds.
Tajné daňové dohody
Jak toho ale Juncker a jeho vlády dosáhli, ukázaly už informace odhalené v rámci aféry LuxLeaks. O Junckerových dohodách s nadnárodními firmami napsala dokonce francouzská europoslankyně Eva Jolyová knihu nazvanou Vlk v salaši.
„Popsala jsem lucemburskou realitu. Země, která vyšla z války velmi chudá, se během pár desetiletí stala nejbohatší zemí Evropy. Díky tomu, že Juncker zkomercionalizoval lucemburskou suverenitu,“ řekla politička ze strany Zelených v rozhovoru pro televizi France24.
