Lidovky.cz

Spojené státy už nejsou úplná demokracie, tvrdí studie. Trump za to ale nemůže

Svět

  8:00
LONDÝN/PRAHA - USA podle zprávy Economist Intelligence Unit spadly z úplné demokracie na demokracii s nedostatky. Může za to koroze důvěry v systém. Donald Trump ji nezavinil, ale naopak z ní mohl během voleb těžit, tvrdí studie.

Dotazy směřující na Donalda Trumpa... foto: Reuters

Spojené státy si za rok 2016 pohoršily skóre v každoročním „indexu demokracie“, který sestavuje britská společnost Economist Intelligence Unit, informoval Business Insider. Index demokracie měří společnost (spadá pod ní i týdeník The Economist) u zemí, které mají alespoň nějakou míru demokratického systému a dělí je do čtyř kategorií.

Ještě v roce 2015 se USA vešly do kategorie nejvyšší, tedy úplné demokracie. Poprvé z ní byla „sesazena“ za rok 2016, kdy se z ní podle zprávy stala demokracie s nedostatky.

Prezident Donald Trump hovoří k lidem na inauguračním plesu pořádaném americkou...
Inaugurace Donalda Trumpa.

Přestože se studie objevila krátce po zvolení a inauguraci Donalda Trumpa, nepovažuje jej za viníka. Naopak mluví o tom, že koroze důvěry v demokratický proces byla mimo jiné tím, co Trumpovi nakonec pomohlo ke zvolení. „Důvěra lidí ve vládu, zvolené zastupitele a politické strany v USA spadla do extrémně nízkých čísel. Je to dlouhodobý trend, který předcházel zvolení pana Trumpa prezidenten v listopadu,“ říká zpráva.

Demokracie si loni celkově vedla hůře

Podle indexu se u téměř poloviny zemí na světě dá mluvit o nějaké formě demokracie, ale počet těch úplných v roce 2016 klesl z 20 na 19 poté, co USA přešly o kategorii níže. Pokles se připisuje zejména stále klesající důvěře, kterou lidé pociťují vůči vlastní vládě a zvoleným zastupitelům. Celkový stav světové demokracie se měl také zhoršit – výsledná skóre demokratických režimů se propadla u 72 zemí, přičemž se jich zlepšilo pouze 38. Nejhorší propady zaznamenala východní Evropa.

Trump vydal příkaz ke stavbě zdi na hranici s Mexikem. Platit budou USA

Úplná demokracie se vyznačuje respektováním základních občanských práv a politických pravomocí, různorodostí svobodných médií, uspokojivých chodem vlády a nezávislým soudním systémem. U demokracie s nedostatky se už počítá s určitou mírou problémů ve vládnutí, pokusy o zmenšení mediální svobody a nízkou politickou participací. Další kategorie jsou režimy hybridní a následně autoritářské.

26.ledna 2017 v 00:05, příspěvek archivován: 26.ledna 2017 v 11:31

Good lord: @TheEconomist just downgraded the US on the democracy scale: Now rated a “flawed democracy” https://t.co/1PKHEtJEKE https://t.co/DkumQ6zyTJ

Demokratický index se hodnotí na bodové škále od 1 do 10, přičemž 8 – 10 bodů znamenají demokracii úplnou. USA se propadly z 8,05 bodu na 7,98. Připojila se tak do seznamu zemí s demokratickými nedostatky, například k Francii, Japonsku a Řecku. Index se měří v pěti širokých kategoriích: míře politické volby a pluralismu, občanských práv, funkčnosti vlády, politické spoluúčasti a politické kultury a pracuje s celkem šedesáti ukazateli.

Populistická krize zasáhla i Evropu

Podle studie by se Spojené státy pod hranici 8 bodů mohli dostat i pokud by rok 2016 nebyl rokem prezidentských voleb. Trump ze situace ale těžil. „Mainstreamoví komentátoři tvrdili, že pana Trumpa diskvalifikovala jeho politická nezkušenost. Ale právě ta ho nakonec kvalifikovalo v očích mnoha voličů. Apeloval na rozhněvané, anti-politické nálady elektorátu, který si připadal, že za ně už ani jedna z dvou hlavních stran nemluví.“

Mayová slíbila vysvětlit plán brexitu v bílé knize. Možná v nejbližších dnech

Klesající důvěra v politický systém se dá v Americe s mírnými výkyvy pozorovat už od padesátých let 20. století. Zpráva se ale nesoustředí jen na USA, například ve Velké Británii pozoruje velice podobný trend. Se stoupající vlnou populismu a s ní spojovaný odchod z Evropské unie se skóre Britů také propadlo, a to z 8,36 na 8,31.

„Populistické strany a politici nejsou často příliš koherentní a nemají přesvědčivá východiska z problémů, které plánují řešit, ale přesto představují hrozbu politickému mainstreamu, protože mluví zejména k lidem, kteří si jimi nepřipadají zastoupení,“ říká studie. „Vyplňují tak určité vakuum a mobilizují lidi na základě populistické, anti-elitářské rétoriky, která se dotýká jejich potřevy být vyslyšen, reprezentován a brán vážně.“

Podle Economist Intelligence Unit je důležité jak zvolení Donalda Trumpa, tak Brexit brát vážně a varuje, že by mohly zvětšit populistickou hrozbu, které dnešní společnost čelí.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.