Následný ostře sledovaný proces a především pak zprošťující verdikt poroty vyvolal několikadenní rasové nepokoje v řadě měst, které si vyžádaly téměř 60 obětí.
Nepokoje ve Fergusonu pokračují, policie zatkla sedmdesát demonstrantů |
Kinga, který si to o rok dříve hnal nepřiměřenou rychlostí po dálnici, pronásledovali čtyři policisté. Po honičce na předměstí Los Angeles jej zastavili, a když odmítl splnit jejich příkazy, zbili ho. Podle policejní verze kladl při zatýkání odpor a byl pod vlivem alkoholu a drog. Amatérský videozáznam ale ukázal i použití obušků a to, jak policisté do Kinga ležícího na zemi kopají. Během dvou minut utrpěl vážná zranění - 11 zlomenin lebky, poškození mozku a ledvin.
Celý incident natočil náhodný svědek, aniž o tom policisté věděli. Ti ve svém hlášení uvedli nepravdivé údaje a nezmínili fakt, že Kingovi poranili hlavu. Video odvysílaly následující den televizní stanice po celém světě. Případ vzbudil v USA značné pobouření. Policie v Los Angeles měla pověst brutálního a rasistického sboru a údajně se nejednalo o první (a ani poslední) případ, kdy její členové v největším městě na západě USA překročili svou pravomoc.
  |
Soudní řízení vyvolávalo řadu pochybností. Proces byl navzdory připomínkám o „demografické rozdílnosti“ přesunut z Los Angeles do blahobytného předměstí. Porota, v níž nebyl žádný zástupce tmavé pleti, neuznala, že policisté překročili zákonnou mez a zprostila je obvinění z nepřiměřeného zákroku. Již v den rozsudku, 29. dubna 1992, propukly bouře v jižní části centrální čtvrti Los Angeles, obývané převážně Afroameričany a Latinoameričany.
Tisíce lidí odpověděly na verdikt soudu výtržnostmi. Skupiny mladých Afroameričanů zastavovaly automobily a napadaly řidiče, rozbíjely a drancovaly obchody, zakládaly požáry. První obětí byl bílý řidič, kterého vytáhli z jeho nákladního auta a těžce zranili. Vlnu násilí a frustrace živily sociální problémy, které ihned zneužily zločinecké gangy a podsvětí. Nepokoje brzy překročily hranice černošských čtvrtí a požáry a rabování zasáhly i bohaté Beverly Hills.
Škody za miliardy dolarů, 58 mrtvých
Násilí a přes sto založených požárů způsobily smrt více než deseti lidí ještě v den rozsudku. Policie byla pomalá a bezradná. Starosta Los Angeles Tom Bradley musel vyhlásit výjimečný stav. Ke zklidnění vyzýval i samotný King: „Jsme tu jen chvíli, a tak se přeci musíme dohodnout.“ Situace se stabilizovala po nasazení 6000 příslušníků národní gardy a po oznámení prezidenta George Bushe, že do Los Angeles vysílá 4500 mužů vojska a námořnictva.
Šestidenní nepokoje, které zapříčinil skandální rozsudek, si vyžádaly 58 mrtvých (většina byla majiteli obchodů, kteří se snažili bránit svůj majetek), 2400 zraněných, minimálně 13 000 zatčených a zničení 10 000 podniků. Materiální škody přesáhly miliardu dolarů. Napětí se z Los Angeles postupně přeneslo i do dalších amerických měst, například do Atlanty, San Franciska, Seattlu či Las Vegas.
Bilance násilí byla horší než v roce 1965, kdy si obdobné události v losangeleské čtvrti Watts vyžádaly 35 životů. Zatímco tehdy ale bojovali černoši proti bělochům, před 25 lety napadali černoši také černochy, Hispánci útočili na bělochy, černoši a Hispánci týrali Korejce a další komunity. Poprvé od bouří, které následovaly po vraždě černošského bojovníka za lidská práva Martina Luthera Kinga v roce 1968, byla do ulic také masově nasazena armáda.
Čtyři policisté z Los Angeles byli v roce 1993 postaveni před nový soud. Porota v něm tentokrát dva z nich uznala vinnými tím, že porušili Kingova občanská práva, a odsoudila je ke 30 měsícům. Další dva strážci zákona přesvědčili soud o nevině. Kingovi bylo přiznáno odškodné 3,8 milionu dolarů. King zemřel v roce 2012 ve věku 47 let.
