Celosvětový útok, který začal minulý pátek, odnesly počítače nemocnic, bank, obchodů, škol a úřadů, které fungují na starších operačních systémech Windows. Jako první jej odhalil a minimalizoval dvaadvacetiletý Brit vystupující na Twitteru pod přezdívkou MalwareTech, pracující jako bezpečnostní expert v Kalifornii, jak psal i server Lidovky.cz.
‚Kybernetickou apokalypsu‘ zastavil náhodou 22letý mladík. Za 250 korun |
Problematické podle bezpečnostních expertů je, že mnoho organizací kvůli šetření stroje nevylepšuje. Zdravotnická zařízení zase otálejí kvůli obavám z narušení chodů běžných operací. Média v Británii, jejíž nemocnice byly zasaženy nejvíce, proto tamní obyvatele varují, aby oddálili běžné chirurgické zákroky. Takových jen na pondělí podle listu The Guardian bylo naplánováno asi 8 tisíc. „Víme o snaze zaútočit i na další instituce nezávisle na zdravotnictví,“ uvedl pro britský list The Financial Times (FT) Ciaran Martin, šéf Národního kyberbezpečnostního centra tajné služby GCHQ.
Experti z celého světa také očekávají, že útok se bude rozšiřovat dále. „Předpokládáme, že uslyšíme o mnohem větším počtu útoků, až se dostanou pracovníci do běžného procesu,“ uvedl pro agenturu Reuters bezpečnostní výzkumník ze Singapuru Christian Karam.
Více než milion počítačů v ohrožení
Právě na asijský kontinent se experti nejvíce zaměřují, protože o víkendu se na jeho území událo nejméně problémů. Podle FT ale do pondělního rána středoevropského času oznámilo vystavení bezpečnostní hrozbě asi 30 tisíc institucí v Číně, mezi nimi mnoho univerzit a jiných vzdělávacích zařízení.
Očekává se, že celosvětově mohou útoky počítačového „červa“ zasáhnout více než 1,3 milionu nových uživatelů připojených k internetu. „Je pouze otázkou času, kdy kriminálníci stojící za WannaCry vylepší program, aby byl ještě nebezpečnější,“ varovala Becky Pinkardová, viceprezidentka společnosti Digital Shadows zaměřené na monitorování kyberbezpečnosti.
Mapa všech nedělních kyberútoků.
Podle evropského policejního úřadu Europol se rozjelo rozsáhlé mezinárodní pátrání po hackerech, kteří za útokem stojí. „Rozsah útoku je bezprecedentní a vyžaduje si komplexní mezinárodní vyšetřování,“ uvedl Europol v oficiálním prohlášení. Experti jej označují za největší v historii.
Mezi největší oběti patří americká doručovací společnost FedEx, některé evropské továrny vyrábějící auta, španělská Telefonica, britská národní zdravotní služba NHS a německá železniční společnost Deutsche Bahn. Úplně největší dopad však měl útok v Rusku.
Rusko pro změnu terčem
Podle analýzy antivirové společnosti Kaspersky Lab byl celkový počet útoků v Rusku vyšší než kdekoliv jinde. Padaly vládní počítače i stroje bank, telefonních operátorů a železničních společností.
„Lidstvo tady bojuje s globálním kyberterorismem. Je to signál a hrozba normálně fungující společnosti,“ uvedl podle ruské agentury TASS člen ruské senátní komise pro obranu Franc Klincevič. Podle něj je zřejmé, že šlo o globální útok. „Nemůžeme vyloučit, že cílem bylo vystrašit celý svět. Dosvědčují to útoky na nemocnice, železnici i bezpečnostní složky,“ dodal Klincevič.
Podle expertů je nepravděpodobné, že by hackeři zodpovědní za celosvětový útok pocházeli z Ruska. To je přitom v poslední době považováno za zdroj hackerských útoků na americkou prezidentskou volbu či tým nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Navíc je známo, že podobný typ programu s názvem Gameover Zeus ruští kyberzločinci vyvinuli ke krádežím peněz z bank a zisku informací z počítačů různých světových vlád.
  |
Tentokrát se karta obrátila a v Rusku se spekuluje o tom, že původcem nové hrozby jsou Spojené státy americké. „Respektuji upřímnost USA. Hrozí nám kyberútokem a ten následně přijde. Je to logické,“ řekl podle amerického listu The New York Times (NYT) ředitel ruského Institutu pro problémy globalizace Michail Deljagin.
Jiní přední ruští odborníci ale obvinit USA odmítají, ačkoliv škodlivý software byl vyvinut z programu americké Národní bezpečnostní agentury (NSA). „Státní kybernetické síly by takový hloupý útok určitě neprovedly,“ řekl Igor Ašamov, člen Rady pro digitální ekonomii, poradního orgánu ruské vlády. Podle něj by v opačném případě šlo o válečný čin.
Uživatelé napadených zařízení byli při útoku vyzváni, aby zaplatili ve virtuální měně bitcoin částku 300 dolarů (7300 korun) za odkódování dat, přičemž cena se měla při nevyslyšení příkazu za tři dny zdvojnásobit. Pokud by uživatel nezaplatil, program měl údajně smazat všechna data z počítače.
