„Uznáváme, že AP měla v tehdejší době některé věci řešit jiným způsobem. Obvinění, že se někdy snažila pomáhat nacistům nebo jejich ohavnému cíli, jsou ale prostě mylná,“ stojí mimo jiné v analýze „Zpravodajství o tyranii, AP a nacistické Německo: 1933-1945“, kterou agentura se sídlem v New Yorku veřejně sdílela minulý týden.
‚Lajkoval‘ srovnání Hitlera s Hillary. Vyhazovu se nakonec německý gólman vyhne |
Vedení AP cítilo potřebu uvést na 161 stranách na pravou míru odhalení, s nimiž minulý rok přišla německá historička Harriet Scharnbergová. Některé skutečnosti totiž podle autora studie profesora Larryho Heinzerlinga z Columbijské univerzity Němka částečně překroutila v neprospěch agentury. „Podstupovali jsme kroky vedoucí k obnovení nezávislosti a faktické správnosti našich informací, přestože jsme byli pod intenzivním tlakem nacistického režimu,“ brání zpráva agenturu.
V jak složité situaci se nacházeli pracovníci AP v Německu, připomíná i její současná viceprezidentka Sally Buzbeeová. „V brutální době před vstupem USA do světové války AP učinilo rozhodnutí zůstat a informovat o ambicích a krutosti nacistického režimu. Naše zpravodajství bylo tehdejšími zákazníky a celým mediálním světem vysoce ceněno a je dodnes velkým úspěchem,“ řekla podle amerického listu The New York Times. Důkazem toho je, že v roce 1939 dokonce šéf berlínské kanceláře AP Louis Lochner za reportáže odtud dostal Pulitzerovu cenu.
  |
Byl to však on, který s Hitlerem v roce 1932 hovořil o plánech ohledně židovské genocidy. Lochner o více než čtvrtstoletí později tuto skutečnost potvrdil. Hitlerovo vyjádření však podle současné analýzy AP nebylo zveřejněno, protože diktátorovi lidé podmiňovali vznik samotného interview možností následné autorizace.
Za podvolení se nacistické cenzuře je považováno i to, že fotky, na kterých byl Hitler, mohly být pořízeny pouze jeho dvorním fotografem Heinrichem Hoffmannem. Nacisté chtěli zajistit, aby byl jejich vůdce vždy zobrazen v co nejlepším světle.
Zírající Goebbels
Nová studie agentury také potvrdila tvrzení, že AP platila „horlivého nacistu“ a člena SS Franze Rotha jako svého fotografa. Přestože nabízel fotografie osobně vybrané Hitlerem a zároveň byl placen i Třetí říší. Jím pořízené fotky podle loňské zprávy britského listu The Guardian AP ihned po vydání článku Scharnbergové ze svého archivu smazala, ačkoliv jsou nadále dostupné alespoň jejich náhledy.
Cílem nacistů bylo podle německé historičky ukázat „vyhlazující válku jako běžnou“ a zakrýt stopy holocaustu. Ze Lvova na dnešním západě Ukrajiny proto AP vydala po obsazení nacisty v roce 1941 Rothovy fotografie mrtvol z tamní věznice připisujíc vraždy hrozivě vyhlížejícím sovětským vojákům. Nacistické pogromy na tamní židy už se však na stránky světových deníků prostřednictvím AP nedostaly, jak sama agentura ve své studii potvrdila.
Těžkým obviněním, které se AP nepovedlo vyvrátit bylo nucené propuštění či převelení šestice svých zaměstnanců židovského původu na žádost Třetí říše v roce 1935. Jedním z nich byl slavný fotograf Alfred Eisenstädt, autor snímku se slavným polibkem na Times Square na konci druhé světové války nebo portrétů osobností od Ernesta Hemingwaye po Alberta Einsteina.
„Bylo těžké rozhodnout o podvolení se tomu požadavku. Cítili jsme ale, že je pro AP kriticky důležité zůstat v Německu a podávat odtud svědectví. Neexistují ani náznaky, že by Eisenstädt choval vůči AP nepřátelství,“ stojí v analýze z minulého týdne. K Eisenstädtově konci se váže i jedna fotka. Pořídil snímek nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse, jak na něj zírá poté, co zjistil, že je fotograf židem.
