Jaké důsledky má Trumpovo rozhodnutí pro ostatní státy, včetně Česka?Všechny důležité státy v čele s Čínou a Indií, které spolu s USA patří do trojice největších znečišťovatelů, slíbily, že budou pokračovat ve snaze zabránit klimatických změnám. „Pařížská dohoda je nejširší dohodou mezinárodního společenství v oblasti ochrany životního prostředí. Účastníci dohody by si měli vážit tohoto výsledku, k němuž nebylo snadné dospět,“ uvedla v pátek mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing. Svoji podporu boji s oteplováním vyjádřilo i Rusko a další evropské země od Francie s Německem až po Česko. Vycouvání USA přesto i v tomto směru může vést k potenciálnímu ohrožení pařížské iniciativy. „Ostatní vlády si mohou říct, že když USA jsou méně ambiciózní, proč by ony měly podstupovat náklady navíc?“ varoval viceprezident Centra pro klimatická a energetická řešení Elliot Diringer. Přesto je nadále pouze na participujících státech, jakým způsobem a do jaké míry dodrží své závazky. Přímo to zasáhne rozvojové státy, které měly těžit z Fondu pro zelené klima propojeného s Pařížskou dohodou. Do něj měly přispět USA 3 miliardami dolarů na podporu zemí nejvíce ohrožených změnami podnebí, například na rozvoj jejich obnovitelných zdrojů, nebo v boji proti zvedání mořské hladiny. Obamova administrativa se už třetinou na fondu podílela, ale Trumpova má v plánu veškeré náklady zrušit. Pro chudé státy to může znamenat méně vůle k zavádění důležitých opatření. Podle australského klimatologa Lukea Kempa ale může celá situace vyústit i v mnohem větší zapojení některých jiných států. Některé mohou svoje snahy prý i zdvojnásobit. Například Čína, pro kterou jsou peníze vložené do boje s globálním oteplováním jedním ze způsobů, jak zvýšit svůj vliv ve světě. |
Zpomalí se růst globální teploty jen o 0,2 stupně, jak uvedl Trump?
Trump ve svém projevu prohlásil, že se růst teploty na svět zpomalí pouze o 0,2 stupně Celsia. Podle analýz vycházejících z podmínek dohodnutých v Paříži v roce 2015 se do konce století planeta oteplí místo o 4,2 stupně, pouze o 3,3 stupně Celsia.
Navíc původní dohoda je velmi ambiciózní a počítá s přeměnou plánu každých pět let, to znamená, že za příhodných podmínek by se mohly ještě závazky světového společenství měnit k dokonce lepším hodnotám.
Podle představitele Světové meteorologické organizace (WMO) Deona Terblanche zatím nejsou k dispozici klimatické modely, které by zobrazovaly pravděpodobné dopady rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně odchodu z dohody. Podle nejhoršího možného scénáře by ale Trumpův krok mohl ke stoupajícím globálním teplotám naopak přidat ještě další 0,3 stupně Celsia.
Jak složité bude pro USA odstoupit od dohody?
Proces odstoupení nebude tak jednoduchý a rychlý, jak to podle Trumpovy řeči vypadalo. Ačkoliv dohodu neratifikoval Senát USA, několik překážek Trumpova administrativa má. Odstupující mechanismus trvá několik let a oficiální oznámení o odchodu není možné dříve než po uběhnutí tří plných let od startu dohody. Úplně mimo dohodu budou USA nejdříve v listopadu 2020, den po další prezidentské volbě, jak upozorňuje americký list The New York Times (NYT).
USA budou nadále součástí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a budou se smět účastnit jakékoliv debaty o tomto tématu na půdě OSN. Zpět k Pařížské dohodě se podle Trumpových slov budou chtít vrátit pouze v případě vyjednání rozdílných podmínek pro USA. Jenže to není tak jednoduché, jak si prezident představuje.
Povede Trumpův krok k možnosti vrátit se k Pařížské dohodě za podmínek výhodnějších pro USA?
Prezident USA oznámil, že chce „začít jednání o přistoupení zpět k Pařížské dohodě za podmínek férových k americkým firmám, pracujícím, občanům a daňovým poplatníkům“. Pařížská dohoda však nepočítá s tím, že by jedna nespokojená země měla šanci změnit podmínky sama pro sebe. Jednání musí proběhnout za účasti zástupců všech, tedy 193 zemí světa, které dohodu podepsaly.
  |
„Je to ve své podstatě multilaterální dohoda. Proto její vytvoření trvalo šest let, žádná země nemůže jednostranně změnit její podmínky,“ vysvětlila kostarická diplomatka Christiana Figueresová, která se na podobě dohody podílela.
Podle klimatologa Michaela Oppenheimera Trumpův projev vyzněl jako reakce na Kjótský protokol z roku 1997. „Pařížská dohoda je dobrovolná a nezávazná, neobsahuje právní postihy za nedodržení. Vypadalo to, jako by se vyjadřoval ke Kjótu, které právně tlačilo na bohaté země, aby jednaly, zatímco rozvíjející se ekonomiky, jako Čína, nemusely,“ uvedl.
Bude Čína smět postavit stovky nových uhelných elektráren, zatímco Američané budou mít „svázané ruce“ při budování zařízení postavených na čistějších technologiích těžby uhlí?
Tento Trumpův argument by mohl platit v případě, že by se jednalo o již zmíněný Kjótský protokol. Pařížská dohoda neříká, co země smí, a co nesmí. Z právního hlediska mohou USA stavět, kolik uhelných elektráren budou chtít.
Obejdou Trumpa. Některé státy a města v USA Pařížskou dohodu o klimatu dodrží |
Naopak Čína podstupuje dlouhodobě kroky přesně opačné. V lednu čínská vláda zrušila plány na stavbu více než stovky uhelných elektráren, aby snížila emise skleníkových plynů a pomohla zredukovat nebezpečné smogové příkrovy ve svých největších městech. Na začátku roku také čínská energetická agentura oznámila investici 2,5 bilionu jüanů (asi 8,6 bilionu korun) na projekty výstavby obnovitelných zdrojů energie.
Spolu s dalšími kroky považují Trumpovo rozhodnutí experti za dar čínskému vlivu ve světě. „Je ironické, že s Trumpem přišly obavy o ruské vměšování do světových záležitostí. Ve skutečnosti vytváří podmínky pro čínský vliv na světové dění,“ řekl NYT Richard Haass, prezident amerického think-tanku Rada pro zahraniční vztahy.
Číňané si uvědomili, jakou mají volit rétoriku a kroky, aby se stali diplomatickými lídry. Byli u počátku klimatické dohody, jíž dali základy čínský prezident Si Ťin-pching s tehdejším americkým protějškem Barackem Obamou. A nyní Čína, která patří s USA k největším znečišťovatelům ovzduší na světě, slíbila, že „dodrží svůj závazek a bude bojovat proti klimatickým změnám“. Vědí, že vzhledem ke globálnímu významu dohody je důležité jít příkladem ostatním signatářům.
Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu začátkem roku poučoval čínský prezident o tom, že je jeho země připravena převzít otěže diplomatického pořádku od USA, které se pod novým prezidentem chtějí zaměřovat spíše na své vnitřní problémy.
Poškodila by Pařížská dohoda americkou ekonomiku, zrušila pracovní místa a vytvořila pro podnikatele, pracující a rodiny „drakonická finanční a ekonomická břemena“?
Podle Trumpa závazky USA při Pařížské dohodě budou stát do roku 2040 tři biliony dolarů a ztrátu 6,5 milionu pracovních míst. Za takových podmínek si Obamova administrativa předsevzala snížení emisí o více než čtvrtinu do roku 2025.
Trump nepochopil vědeckou studii o dopadu Pařížské dohody, tvrdí její autoři |
Vzhledem k tomu, že si signatáři volí sami, jakým způsobem budou snižovat míru znečištění, drakonická opatření by na své občany uvalila americká administrativa sama. Jak stojí výše, dohoda nepřikazuje ani nehrozí tresty za nedodržení závazků. Právě neschopnost Pařížské dohody vymáhat plnění cílů naopak mnoho specialistů na životní prostředí dlouhodobě kritizuje. Je podle nich „slabá“ v porovnání s tím, jakou výzvou samy klimatické změny jsou.
Navíc příklad Kalifornie podle serveru Mashable ukazuje, že ani Obamovy podmínky nebyly překážkou ekonomického růstu. Podle jejího guvernéra Jerryho Browna minulý rok rostla kalifornská ekonomika o 40 procent rychleji než ve zbytku země. A to tamní vláda cílevědomě podporovala obnovitelnou energii či bezemisní vozidla. Kalifornská klimatická legislativa je mnohem přísnější než federální americká. „Kalifornská ekonomika po Pařížské dohodě dostala impuls k růstu,“ uvedl na adresu dohody Brown.
Kalifornie v rámci USA spolu se státy Washington a New York založila klimatickou alianci, o jejímž členství uvažuje dalších sedm amerických států. Rozhodly se, že o své vůli dodrží závazky pařížské klimatické dohody. Podobně už se vyjádřili zástupci i 80 amerických měst.
