Lokální média, mezi něž patří i anglicky píšící gruzínský server InterpressNews, oznámila, že pohyb hranic se dotýká čtyř vesnic v konfliktní zóně, a to Avlevi, Tamarasheni, Tseronisi a Knolevi. Gruzínský Státní zástupce pro bezpečnost Kakha Kemoklidze řekl, že tato ilegální akce se uskutečnila zhruba dva týdny nazpět. „Existují čtyři fáze procesu posunu hranic – začíná to instalací plotu z ostnatého drátu. Poslední fází je stavba protipožárních plotů, což je součástí výstavby nelegální hranice,“ vysvětlil pro gruzínská média.
Kremelské tanky zhruba dva týdny nazpět posunuly hraniční cedule o stovky metrů dál do vnitrozemí jimi okupované části Gruzie nazvané Jižní Osetie. Jedná se o region sporného území na Kavkazu, které je ale de iure integrální součástí Gruzie. Hraniční cedule se tak stále posouvají dále do vnitrozemí Gruzie a narušuje se tak původně daná linie z příměří z války roku 2008.
Gruzínský prezident Giorgi Margvelashvili uvedl, že byl tímto krokem pobouřen a vyzval mezinárodní společenství, aby odsoudila tuto akci. „Gruzie využije všechny možné diplomatické páky, aby zastavila tuto pomalou a ‚plazivou‘ okupaci,“ ocitoval prezidenta britský deník The Independent.
Podle deníku se k situaci vyjádřil i gruzínský ministr Smíření a občanské rovnosti Ketevan Tsikhelashvili, který se domnívá, že nejde nikoli o pomalou okupaci, nýbrž o „velmi otevřený a dynamický okupační proces,“ uvedl. Rovněž dodal, že tento proces je v pohybu od rusko-gruzínské války v roce 2008, přezdívané válka v Jižní Osetii.
Farmáři nemohou na svůj pozemek
Gruzínský server Civil Georgia upozornil i na to, že někteří farmáři díky posunutí zelených hraničních cedulí již nadále nemají přístup na část svých pozemků, které vlastní. Farmář Gia Khodeli pro deník řekl, že se nová cedule posunula vnitrostátně do Gruzie o zhruba 700 metrů. Někteří farmáři tak společně s Khodelim nemají přístup ke 20 hektarům své půdy.
Ministr Tsikhelashvili rovněž dodal, že „instalace cedulí a další podobné kroky v tomto ohledu nejen představují rizika, ale také vytvářejí vážné humanitární problémy pro místní obyvatelstvo“. Někteří politici či aktivisté navíc upozorňují na to, že je právě pro mnohé z nich období sklizně.
Pro deník Agenda Georgia také dodal, že jediné řešení vidí ve znovuvymezení demarkační poválečné linie. V úterý také zasedal odbor IPRM, tedy Mechanismus pro prevenci a reakci na incidenty. Jedna z nekritičtějších otázek probíraných na zasedání byl právě pohyb s hraničními cedulemi.
Po kolapsu Sovětského svazu v roce 1991 se malé území Jižní Osetie oddělilo v průběhu války od Gruzie. V srpnu 2008 do tohoto regionu Rusko poslalo tanky, což odůvodnilo úmyslem ochraňovat civilisty Jižní Osetie před gruzínskou armádou. Gruzie, za jejíž zády stály jak Spojené státy americké, tak Evropská unie, oznámila, že se jednalo o holé uchopení území.
Po krátké válce Rusko uznalo Jižní Osetii jako nezávislý stát. Pouze pár dalších států tak tehdy učinilo. Mezi některými kritiky Ruska od té doby rezonuje názor, že se mohlo jednat o jakousi přípravu na anexi ukrajinského krymského poloostrova v roce 2014.
