Nejnovější iniciativa polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a zejména jejího předsedy Jarosława Kaczyńského možná zatím nenadzvedává ze židle představitele Evropské unie, ale jistě způsobuje nechápavé grimasy u německých sousedů.
Evropská komise vůči Polsku zahájila proceduru kvůli spornému zákonu |
Kaczyński se totiž minulý týden v rozhovoru pro krajně konzervativní katolickou stanici Radio Maryja svěřil, že země bude po Berlínu chtít vyplatit odškodné za bombardování a zničení metropole Varšavy v roce 1939, což označil za „historický protiútok“ polské vlády proti Německu, jež podle něj „po mnoho let odmítalo přijmout odpovědnost za druhou světovou válku“. Učinil tak v době před úterním výročím, kdy si Poláci připomněli 73 let od vypuknutí varšavského protinacistického povstání.
Podobně jako šéf PiS se pak ve středu vyjádřil poslanec strany Arkadiusz Mularczyk, jenž iniciativu označil za „morální povinnost“. Polské agentuře PAP řekl, že cestami, jak by mohly být reparace na Německu legálně vymáhány, se bude zabývat vědecká komise dolní komory parlamentu (Sejmu). Výsledek své analýzy má zákonodárcům představit za týden, tedy v pátek 11. srpna.
Škody ve městě byly za někdejšího starosty Varšavy Lecha Kaczyńského – dvojčete současného šéfa PiS, jenž zahynul při letecké katastrofě u Smolensku před sedmi lety – odhadnuty na 45,3 miliard dolarů.
  |
„Pokud Židé dostali kompenzace – a právem – za ztrátu majetku, proč bychom je nemohli požadovat i my?“ prohlásil europoslanec za PiS Ryszard Czarnecki.
Přitom osm let po válce, v srpnu roku 1953, se Poláci reparací na Němcích zřekli, aby „přispěli k vyřešení německé otázky v duchu demokracie a míru“. Nyní ale tvrdí, že to není pravda. Polský ministr obrany Antoni Macierewicz pro polskou televizi uvedl, že tehdejší Polská lidová republika byla stejně jako východní Německo „loutkovým státem Sovětského svazu“, a Poláci jako takoví se tudíž požadavku na reparace za nacistické škody nikdy nezřekli. Peníze jim proto „neoddiskutovatelně“ náleží. Zavraždění více než 200 tisíc civilistů ve Varšavě navíc Macierewicz označil za genocidu a „jediné, co Němci můžou v tomto případě dělat, je zkusit zaplatit svůj hrůzný dluh polskému národu“.
Poláci se k druhé světové válce nevrací poprvé. Už před deseti lety Jarosław Kaczyński jako premiér řekl, že Polsko by mělo mít více hlasů v Evropské radě s ohledem na tři miliony Poláků a tři miliony polských Židů, které nacisté vyhladili.
Berlín ale oživování otázky válečných reparací nechává chladným. Podle zastupující mluvčí německé vlády Ulrike Demmerové sice Německo bezpochyby bylo morálně, politicky a finančně zodpovědné za své historické činy, trvá však na tom, že otázka reparací už byla v minulosti právně ošetřena a jde o uzavřenou věc. Dodala, že Německo za válečné škody nejen Polsko už významně odškodnilo. Podle týdeníku Die Zeit zemi zaplatilo více než 250 milionů eur. Za nacistická provinění prý navíc Berlín platí nemalé kompenzace dodnes.
Mstí se Poláci za kritiku EU?
Polsko otevřením nejnovější bojové fronty s EU přispělo k už tak napjatým vztahům s Unií. Ta s Varšavou vede řízení kvůli bojkotu migračních kvót – proti nimž Polsko spolu s Maďarskem podalo žalobu – i kvůli sporné justiční reformě. Brusel Varšavu kritizoval také za politické zásahy do svobodných médií. Sankce Polsku hrozí i za pokračující kácení v chráněném Bělověžském pralese.
Osobní boj pak vede Kaczyński s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Stále ho trápí smolenská katastrofa z dubna 2010, při níž zahynul jeho bratr. Před varšavskou prokuraturu byl proto včera Tusk znovu předvolán jako svědek a někdejší premiér ze strany Občanská platforma (PO). Polskému kabinetu Tusk předsedal právě v době havárie. „Má se čeho bát,“ prohlásil na jeho adresu Jarosław Kaczyński.
